

Zatímco lidem se zdravým srdcem se ve vedru může udělat špatně a následné ochlazení a dostatek nápojů je opět postaví na nohy, u kardiaků je to horší, protože jim jde přímo o život. Jejich vyšší úmrtnost v horkých dnech dokládá řada vědeckých prací.
Co se přesně v těle v horku děje?
Organismus umí k vyrovnání s vysokými teplotami využít řadu regulačních mechanismů. Jednoduše řečeno vzestup teploty způsobí rozšíření všech cév v kůži, organismus začne vylučovat ve zvýšené míře pot a jeho odpařováním se ochlazuje. S potem z těla odchází i větší množství některých minerálních látek, které jsou důležité pro správnou funkci srdce a cév. Ztráta vody má za následek snížení objemu krve, pokles krevního tlaku, a tím se nastartují další tělesné mechanismy: například se zvýší frekvence srdeční činnosti a zesílí se stahy kontrakcí srdečního svalu.

U nemocného s ischemickou chorobou srdeční, tedy s běžnou nedokrevností srdečního svalu, způsobí klesající průtok krve srdečními tepnami ještě větší problémy, protože dál klesne okysličení srdce. To se projeví prohloubením bolesti na prsou – lékaři tomu říkají angina pectoris. A v extrémních případech přichází bohužel i srdeční infarkt. Pro kardiaky proto obzvlášť platí, aby byli v létě obezřetní a zbytečně neriskovali.
Pokud se léčíte se srdíčkem, je dobré držet se následujícího desatera:
