Vitamínové doplňky mají mnoho forem. Jak je brát tak, aby to mělo smysl?

Vitamíny se dělí na rozpustné v tucích a rozpustné ve vodě. V tucích se rozpouští vitamíny A, E, D, K. Znamená to, že ve stravě musíme mít dostatek kvalitních tuků, aby v těle dobře pracovaly. Rozpustné ve vodě jsou vitamíny skupiny B, poté C a E.

Je přirozené dostávat vitamíny ze stravy, ale kvůli špatnému původu potravin, nevyváženému jídelníčku, nevystavování se slunci a chladu i špatnému stavu půdy, nám často chybí a deficit musíme podpořit různými doplňky.

Když si doplňky stravy vybíráme, musíme dodržovat určitá pravidla. Dávat si pozor na dobrou vstřebatelnost, vybírat si přírodní zdroje vitamínů, správně je kombinovat a hlavně číst složení. Mnoho vitamínových doplňků obsahuje různá plnidla, protispékavé látky, sladidla a barviva, které organismu způsobují problémy.

Nejčastějšími konzervanty jsou například sorban draselný, benzoan sodný nebo kyselina benzoová. Mezi umělá barviva, která od sebe doplňky odlišují se řadí „éčka“. Ta jsou naprosto zbytečná a kvalitní vitamíny se bez nich obejdou. Často ve složení najdeme i oxid titaničitý, který se řadí mezi potahové látky.

Vstřebatelnost vitamínů

Důležitým faktorem, který by nás při výběru doplňků stravy vždy měl zajímat, je vstřebatelnost. Téměř stoprocentní vstřebatelnost má tzv. liposomální forma. Vitamíny jsou uzavřené do speciální tukové kapsy, která je chrání před žaludečními kyselinami, enzymy, změnou pH a oxidací. Musí totiž projít až do tenkého střeva, které hraje ve vstřebávání největší roli.

Jakmile je vitamin zapouzdřen, nemůže z liposomu uniknout, dokud není jeho vrstva narušena. To se stane až v tenkém střevě, do jehož stěny projdou jen některé ionty a látky, které mají „povolení". A to vlastní právě liposomatická pouzdra.

Aktivní forma vitamínů

Mnoho vitamínů prochází procesem přeměny v aktivní formu přímo v těle. Tato přeměna ale není vždy efektivní a my můžeme tělu pomoct tak, že vitamíny přijmeme přímo v jejich aktivní formě.

Platí to pro vitamíny skupiny B, které jsou důležité pro tvorbu melatoninu, komunikaci nervových buněk a slouží i proti úzkosti a depresím. Příznaky nedostatku je například únava, vysoký krevní tlak nebo anémie.

Stěžejní jsou pro nás vitamíny B6, B9 a B12 a jejich aktivní formy:

• B6: pyridoxal-5-fosfát (P-5-P)
• B9: L-methylfolát
• B12: methylcobalamin

Jak doplňovat vitamín C?

Vitamín C je klíčovou látkou pro tvorbu kolagenu. Ten tvoří převážnou část našeho těla jak zvenčí, tak zevnitř. Jeho množství ovlivňuje zdraví kůže, chrupavek a šlach. Plní také funkci vedení elektrických signálů v těle. Jeho nedostatek se projevuje zvýšenou únavou, křečovými žilami, modřinami a špatnou kvalitou nehtů a vlasů.

Velké dávky tohoto vitamínu tělo nedokáže zpracovat, tudíž je zbytečné užívat ho nadbytek. Pokud ale víte, že ho postrádáte, volte jeho liposomální formu nebo práškové mixy rozemletého ovoce a zeleniny. To znamená šípku, rybízu, aceroly, aronie i rakytníku.

Nedostatek vitamínu D

Vitamin D se tvoří z cholesterolu a slunečního záření (konkrétně z UV-B části světla) a při jeho nedostatku čelíme oslabené imunitě, kožním a psychickým problémům, autoimunitním onemocněním i chronické bolesti.

Vlastní vitamín D si tělo může syntetizovat od března do října. Problémem je, že nejsme zvyklí být často na slunci a pokožka není dostatečně adaptovaná. Doporučuje se vystavovat se postupně sílícímu sluníčku již od jara, denně na 10 minut. Především v ranních hodinách, kdy na zem dopadá převážně infračervené světlo, které v pokožce stimuluje tvorbu látek, které nás poté chrání před pozdějším a silnějším UV světlem.

Tělo si vitamín D tvoří i do zásoby na zimu. To je ale podmíněno správnou funkcí jater a ledvin, které v celém procesu hrají důležitou roli. Hladinu vitamínu D v krvi by neměla klesnou pod cca 30-40 ng/ml jednotky. Sezónní kolísání je ale normální, protože přirozeně ho v zimě oproti létu nepotřebujeme tolik.

Kombinování vitamínu D

Správně by „déčko“ mělo být doplněno vitamínem K2 a hořčíkem. Pokud máme zdravý a funkční mikrobiom, naše střevní bakterie vitamín K2 vytváří samy. V případě, že ho potřebujeme doplnit, je nejvhodnější jeho forma MK-7. Ta má oproti jiným formám dlouhý poločas rozpadu, a tím je pro tělo využitelnější.

Všechny tyto látky, vitamín D, K2 a hořčík, spolu a bez sebe správně nefungují. Vitamín K2 a hořčík zajišťuje dobrou vstřebatelnost „déčka“ a K2 navíc ukládá́ vápník do kostí a zubů, kde je ho potřeba, místo například do cév.

Přirozené zdroje vitamínu K2 jsou ryby, tučné maso, vnitřnosti, kvalitní mléčné výrobky, žloutky a kysané zelí.

Hladinu vitamínů bychom v první řadě měli ověřit pomocí krevních testů. Nemá cenu doplňovat ty, kterých máme dostatek a místo toho se zaměřit na ty, které nám pro správné fungování těla chybí. Ušetříme si spoustu peněz a zaměříme se přímo na naše individuální potřeby.

Zdroje: RNDr. Michaela Bebová, Veronika Halusková pro Brainmarket, holistická koučka Michaela Majerová

Foto: Shutterstock