Kouraki a kolegové zveřejnili v roce 2026 v časopise Nutrients studii u 117 lidí s artrózou kolene. Průměrný věk byl 67,5 roku a ženy tvořily 58 procent skupiny. Šest týdnů brali buď 20 gramů inulinu denně, nebo procházeli digitální fyzioterapií, nebo měli obojí. Srovnávací skupina brala 10 gramů maltodextrinu.
Bolest na číselné škále klesla u inulinu proti srovnání v průměru o 1,11 bodu. Na začátku byla průměrná bolest 3,96 bodu, takže bolest nezmizela. Fyzioterapie snížila bolest o 1,55 bodu a zlepšila vstávání ze židle i chůzi na čas. Inulin zlepšil sílu stisku. V krvi po něm stoupl butyrát, látka, kterou střevní bakterie tvoří z vlákniny, a také hormon GLP-1. Vyšší GLP-1 souvisel s pevnějším stiskem. Společný účinek inulinu a cvičení studie neprokázala. Na ten společný účinek ani neměla dost lidí.
Dvacet gramů prášku je mnohem víc než jedna čajová lžička. Inulin v téhle práci není lék na artrózu. Když vás koleno bolí, diagnózu a léčbu má v ruce lékař nebo fyzioterapeut. Vláknina ve studii byla doplněk k tomuto postupu, ne jeho náhrada.