Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním. Více se dočtete zde

Výchova dcery a syna z pohledu muže

Publikováno: 24.2.2020
Výchova dcery a syna z pohledu muže

Zbyněk Dach

Redaktor

Více o autorovi

Dělat chyby ve výchově dětí se dlouhodobě nevyplácí. Nejenže svými slovy a svým jednáním rozhodujeme, zda si udržíme kvalitní a důvěrný vztah s vlastními dětmi, ale ovlivňujeme i výběr jejich budoucího partnera a chování v dlouhodobém vztahu. Co od nás děti odkoukají, to později samy opakují, ať už jde o věci správné nebo o chyby.

Přístup k synovi

Syn je pro každého otce zdrojem radosti a pýchy hned po narození. Promítá si do něj své ambice a po celou dobu se bude snažit, aby z něho vyrostl dobrý člověk – ještě lepší, silnější, úspěšnější a spokojenější, než je jeho táta. Díky tomu na něho občas klade nepřiměřeně vysoké nároky, což každému chlapci nemusí vyhovovat. Zejména, pokud se otec chce skrze syna realizovat v nějakém sportu, kde se mu kdysi celkem dařilo, ale nepatřil mezi nejlepší. Motivace skrze sportovní úspěchy pak může na syny vytvářet zbytečně velký tlak. Se sportovními nezdary se tak dětská psychika musí ještě vypořádat s domnělou ztrátou otcovské lásky, což chlapce zbytečně stresuje.

Přístup k dceři

Své dcery otcové v naprosté většině případů milují a rozmazlují své princezny už od malička. Jen máloco jim dokážou odepřít a leckterá chytrá holčička má svého tatínka omotaného kolem prstu už ve věku dvou nebo tří let. Díky nekritickému přístupu nevytváří otcové na své dcery příliš velký nátlak a jsou jim schopni odpustit i to, co by synům neprošlo. To, že od svých dcer neočekávají ve všem první, ale neznamená, že pro ně nechtějí jen to nejlepší. Jen jejich schopnosti tolik neporovnávají s vlastními měřítky úspěchu. Proto se také dcery u svých otců setkají s větším pochopením, pokud se budou chtít prosadit v hudbě nebo umění.

Otec bez syna

Když má táta samé dcery, může se stát, že k některé z nich přistupuje poněkud přísněji a tvrději. Chce, aby byla víc připravená na život, a podvědomě jí touží předat co nejvíce ze svých hodnot. Vychovávat holku jako kluka však k ničemu dobrému nevede. Takové dívky sice mohou být tvrdší a průraznější, než jejich vrstevnice, ale za cenu toho, že se v nich naplno nerozvinou vlastnosti typické pro něžné pohlaví – sociální inteligence, empatie, vnímání krás přírody a estetické cítění.

Samé rozmazlování

Otcové neradi nechávají výchovu svých synů jen na matkách, protože mají strach, že z nich nevyrostou chlapi s pevnými zásadami, ale rozmazlení mamánci. O dcery se tolik nebojí, protože se – většinou špatně – domnívají, že volbu jejich životního partnera dokážou nějak ovlivnit. Proto se i rozvedení otcové tolik zajímají o výchovu svých dětí, které nemají v péči, přestože se nejvíce zaměřují na viditelné projevy úspěchu, jako jsou vysvědčení nebo výsledky z klubových soutěží.

Přísný otec

Na přísnost si dejte velký pozor. Pokud je otec příliš striktní, jeho představy o spravedlnosti se velmi brzy střetnou s dětským vnímáním reality. Po několika letech spartánské výchovy, zákazů a trestů dojde k jednomu ze dvou nevyhnutelných výsledků. Buď se dítě zlomí a vyroste v ustrašeného dospělého, plného frustrací a komplexů, nebo se vzbouří a přimkne se k opačným hodnotám a zakázaným vzorcům chování. Přísnost je lépe dávkovat jako vzácné koření, lepší je nešetřit úsměvy i uznáním.

Když chybí mužský vzor

V dnešní době plné nevýrazných mužů a genderových experimentů se může lehce stát, že dítě má sice otce, ale chybí mu mužský vzor. Matky, které zůstanou na výchovu dětí samy, to pak mají dvakrát tak těžké, protože musejí zaskakovat i za roli otce. A tátové, kteří si nejsou dostatečně jistí, si mohou posílit své chlapské já v některém z populárních mužských kruhů. S vyšším sebevědomím pak přirozeně vzroste i otcovská autorita.

Běh na dlouhou trať

Rozklíčovat špatné vzory ve výchově je těžké, ale rozhodně to stojí za vynaloženou námahu. Trocha studia o rodinných konstelacích nebo psychologii dětí se bohatě vyplatí. Při výchově dětí totiž vychováváme a poznáváme i sami sebe. Děti nás napodobují a budou jednou opakovat naše výchovné metody. Mají i tendenci vybírat si partnery, kteří se nám povahově podobají. To, jak dnes budeme děti vychovávat, se později projeví nejen na výběru jejich budoucího partnera, ale i na tom, jak budou vychovávat naše vnoučata.

Jak vidí výchovu dcery a syna matka? To se můžete dočíst v našem článku Výchova dcery a syna z pohledu ženy.

Zdroj fotografií v tomto článku: Shutterstock.com

Štítky článku

 

Nemáte ještě svůj účet?

Zaregistrujte se a získáte u nás zcela zdarma řadu výhod :)