Studijní pobyt v zahraničí? Rozhodně ano

Kam vyrazit?

Pobytem v zahraničí se nemyslí výlet na týden. Je potřeba, aby doba pobytu byla tak dlouhá, aby se o sebe jedinec musel začít starat sám. Dobré je vyrazit minimálně na měsíc. Čím delší pobyt, tím více se toho dítě naučí. Vybírat můžete z různých zahraničních programů jako jsou varianty Erasmu, pracovní Work and travel nebo agentury s au pair (chůva dětí). Ti otřelejší mohou vyrazit jen tak a práci si hledat na místě. Nebo se poptejte kamarádů a známých, často se na spoustu míst lidé doporučují a dostávají se tam tzv. po známosti. Na studijní programy se zeptejte na svých středních a vysokých školách.

Co to dítěti může přinést?

Pokud váháte s povolenkou pro své dítě, tak neváhejte! Dovolte mu odjet a buďte rádi, že nemáte doma pecivála. Samozřejmě vždy záleží i na destinaci, jak je bezpečná atp. Svým odjezdem dítě nabude zodpovědnosti samo za sebe. Už za zády nemá rodiče, kteří uvaří, uklidí a o všechno se postarají. Musí se o sebe postarat po všech stránkách. Upřímně to bývá pro dítě docela šok, i když si myslí, že je na to připraveno. Jedná se skutečně o velkou změnu, nicméně každý krok kupředu (včetně chybných rozhodnutí) mu pomáhá stát se zdravě sebevědomým a také samostatným.

Většinou je takový pobyt obohacením i po jazykové stránce. Často studuje v cizím jazyce, což je paradoxně další zatěžující faktor, ke všem ostatním změnám. Nicméně si prohlubuje svou odbornost. Pokud se naučí dobře mluvit cizí řečí (a zde mu v zásadě nic jiného nezbyde), později se může lépe uplatnit v pracovním životě. Navíc získá mnoho nových přátel, obvykle z různých koutů světa. Spolu s tím je kontaktován i s jinými zvyklostmi a kulturami než je zvyklý z rodné hroudy.

Když vycestuje za hranice naší země, zjistí, jak se v daném místě žije. Pak pravděpodobně dokáže objektivně srovnat, zda je to u nás lepší nebo horší a rozhodnout se, jak dál. Pokud neexistuje osobní zkušenost, jsou to pouze představy vybudované jen na základě informací třetích stran. V každém případě to rozšíří jeho obzory a získá rozhled.

Nesnažte se mít ho pod drobnohledem

Je dobré vědět, co zrovna vaše dcera nebo syn dělá, ale... Nemusíte vědět každou minutu. Nechte je dýchat a čerpat energii z nového místa. Jedině tak budou moci být samostatní. Ideálně si předem domluvte, jak často si budete volat. Předejdete tak nedorozumění a naštvání na obou stranách. Jednou za týden je to úplně v pořádku. Vždy to však záleží i na věku dítěte, které do zahraničí jede a také na vašem vztahu. Pokud jste zvyklí si pravidelně volat, nemusíte to měnit. Buďte však připraveni na to, že z množství nových zážitků nebude chtít váš potomek komunikovat tak často, jak byste si představovali. Začátky bývají v zahraničí těžké (zvláště pro méně průbojné a více citlivé děti), buďte jim oporou.

Jak se chovat po návratu

Většina lidí (ať chce nebo nechce) se delším pobytem v zahraničí změní. Návrat domů pak může být náročný, a to pro všechny zúčastněné. Je důležité v začátcích dát najevo potomkovi, že z vaší strany se nic nezměnilo a čekali jste na něho. Dejte mu čas se aklimatizovat a nově sžít s domácím prostředím. Každému tato fáze trvá jinak dlouho, vždy ale pomine. Pokud chcete, aby návrat proběhl hladce, nepoužívejte „staré“ návyky a vzorce chování na novou „verzi“ svého dítěte. Budujte vztah s ohledem na současný stav, nesnažte se jej někam vracet.