Motorikou rozumíme pohybovou aktivitu dítěte. Obvykle se rozděluje na jemnou a hrubou. Hrubá motorika zahrnuje pohyby celého těla, hlavičky, horních a dolních končetin apod. Většinou sledujeme, kdy se dítě začíná přetáčet, kdy udrží hlavičku, kdy leze, sedí, chodí apod. Jemnou motorikou označujeme pohyby ruky a prstů. Nejprve mají miminka ručičky převážně v pěstičce, ale prsty postupně rozvolňují, zkoumají svět a pomáhají si k tomu i ústy. Postupně uchopují i hračky a pohyby se zpřesňují.
Možná vás překvapí, že právě jemná motorika má podstatný vliv i na rozvoj řeči. Obě tyto schopnosti mají centrum v dominantní hemisféře mozku. I z tohoto důvodu se nikdy nesnažíme dítě přeučovat, aby se z leváka stal pravák apod. Do tří let věku navíc není dominantní strana ještě tak vyhraněná a dítě může používat obě ruce stejně. I z tohoto důvodu při hře nepreferujeme více ani jednu stranu a dítě stimulujeme na obě stejně. Pokud bychom chtěli mít třeba praváka za každou cenu, může se narušit vývoj a dítě pak má problémy třeba právě s řečí.
U malého miminka fungují spíše reflexy, kolem 4. měsíce začne dítě předměty vědomě uchopovat. Avšak až kolem prvního roku života si začíná s hračkami opravdu hrát, kolem dvou let se učí samo jíst a obrázku, kde si budeme aspoň trochu podobní, se dočkáte až tak kolem pěti let. Neupínejte se proto na výsledek činnosti, ale spíše její průběh. Na děti netlačte a vše berte jen jako hru.
A jak můžeme dítě stimulovat? Tak, že mu dáte dostatek podnětů. Jen nezapomeňte na to, že je vždy potřeba především u menších dětí hlídat, aby buď něco nespolkly, nebo se neporanily.
Jednoduše, vítána je každá činnost, při které dítě zapojí aktivně ruce a musí se o něco snažit – ať už jde o zašroubování šroubku na autíčku, nebo listování v knize, odemykání dveří, oblékání panenek, nebo chytání míčků. Fantazii se meze nekladou a rozhodně není nutné kupovat drahé motorické hračky. Děti kolikrát více baví dělat to, co vidí u nás.
Zdroj fotografií v tomto článku: Shutterstock.com