Hipoterapie - kůň jako léčitel

Co je hipoterapie

Hipoterapie je fyzioterapeutická metoda, která využívá rytmického pohybu koně v kroku k uvolnění a posílení svalů v těle pacienta. Působí nejen pohyb sám, ale i blízkost koně a prostředí, ve kterém se hipoterapie odehrává.

Hipoterapie není jezdectví

V prvé řadě je potřeba si uvědomit, že hipoterapie není sportem. Na rozdíl od „ježdění na koni“ (i rekreačního charakteru) se nejedná o výkonnostní záležitost. Spolu s pohybem koně v hipoterapii dochází k zapojení jiných svalů než u jezdectví. Jezdec v hipoterapii bezúsilně dovolí svému tělu následovat pohyb koně. Toto se může zdát jednoduché, ale například u dospělých je pocit „odevzdání se“ velmi psychicky náročný (strach z bolesti, z neznáma, z nekontrolovatelnosti situace). Už toto uvědomění si bývá velkým pokrokem.

Jak probíhá hipoterapie

Jízda na koni se odehrává na madlech, tj. na měkké podložce s držátky, nikoli na sedle. Důvodem je nejen blízkost zvířete a možnost většího uvolnění, ale i vnímání teploty zvířete, která pomůže ztuhlé svaly v těle uvolnit. Koně používané pro tuto terapii jsou pečlivě vybíráni podle svých povahových rysů a musí složit speciální zkoušku.

Během terapie (podle typu postižení a stavu klienta trvá od 10 do 60 minut) se na koni nejen sedí, ale též „cvičí“. Může se jednat o změnu polohy (leh na břiše, na zádech, opora na předloktí atd.), ale i o konkrétní pohyby rukou, trupu, hlavy či nohou (jemné rotace, zdvihání či změna těžiště, zaklánění se či předklon). Cvičení probíhá v chůzi koně, který je veden fyzioterapeutem nebo asistentem.

Kdy pomůže

Hipoterapie je vhodná jak pro děti, tak dospělé! Pomůže komukoli, neboť „špatné“ pohybové vzorce, vliv stresu a sedavá či fyzicky náročná zaměstnání náš svalový tonus rozhodně nevylaďují. Velmi ji ocení lidé s bolestmi zad (ať v oblasti kříže, beder, hrudní či krční páteře), bolestmi kloubů či lidé s potížemi s rovnováhou. Hipoterapie je velkým darem pro děti s postižením (ať už fyzickým či psychickým, např. autismus či ADHD), ale i pro děti se zdánlivě drobnými obtížemi (vtočené kotníky, skolióza, sociálně uzavřené). Dolní věková hranice u dětí je 2 měsíce, horní není omezena.

U dospělých navíc dochází k uvědomění si vlastního těla z hloubky, nikoli jen sledování počtu vrásek, stavu svalů na břiše, zadečku nebo bicepsech. Pomůže také s vědomým dýcháním.

Psychické dopady

Velkým vedlejším efektem je i vliv na naši psychiku. Lidé, nejen děti, se učí pomocí koní navazovat kontakty a lépe komunikovat, soustředit se a v neposlední řadě uvědomění si, že život není jen o bolesti.

Nejen hipoterapie

Spolu s hipoterapií je možné své tělo (i psychiku) podpořit následnou fyzioterapií nebo dalšími metodami. O tom, že existují i další jemné techniky se můžete přesvědčit třeba i ve Feldenkraisově metodě, kterou jsme vám na našem webu již představovali.