Roční cykly: Proč se slaví zrovna slunovrat?

Vrací se snad Slunce?

Termín slunovrat popisuje v astronomii okamžik, kdy se Slunce dostává do své mezní pozice – buď tedy co nejseverněji, nebo naopak nejjižněji. To má vliv i na délku noci a dne. Tento cyklus, kdy Slunce putuje po obloze, trvá zhruba 365 dní a určuje délku slunečního roku. Těchto cyklů a s nimi spojeným střídáním klimatických změn si všimli již naši předci. Podle určitých zdrojů lidé dokázali tyto změny zaznamenat již před 40 tisíci lety. A podle pohybů Slunce také často stavěli své mnohdy i monumentální a významné stavby.

Letní slunovrat

Přichází obvykle 20. či 21. června a znamená příchod astronomického léta. Vstupujeme do znamení Raka. Slunce je v tento den nejvýše, znamená to tedy, že je nejdelší den a nejkratší noc. Poté se začnou dny pomaličku krátit a noci prodlužovat až nastane rovnodennost a přijde podzim. Letní slunovrat hraje roli v mnoha prastarých i současných kulturách. Lidé totiž vždy oslavovali, že přichází doba sklizně, životadárného tepla, rození mláďat atd. Slavili ho Keltové, Slované... a část z těchto tradic se dochovala dodnes, i když se je křesťané snažili potlačit, když na stejné období stanovili církevní svátky Jana Křtitele.

Svatojánská noc

Ať už se v mnoha kulturách jmenuje jinak, téměř po celé Evropě se slaví Svatojánská noc. Jde při ní o oslavu Slunce, nového života, probuzení. A tak oslavy také vypadají. Zapalují se velké ohně, v nichž se pálí například stará košťata, nebo se zapalují kruhy symbolizující právě Slunce. V tuto noc údajně mají magickou moc různé bylinky, ale i kouzla. Má se totiž otevírat hranice mezi světem živých a mrtvých. Avšak pozor, traduje se, že v tuto noc ožívají právě i temné síly, bludičky, co vodí zbloudilce do bažin, divoženky... Takže při oslavách raději všeho s mírou. Bývá to totiž pěkně divoká noc.

Zimní slunovrat

Nastává zpravidla mezi 21. a 22. prosincem a ohlašuje příchod astronomické zimy. Slunce vstupuje do znamení Kozoroha. Zimní slunovrat je okamžik, kdy je Slunce nejníže. Také proto je to moment, kdy je noc nejdelší a den velmi krátký (tedy na severní polokouli). Po tomto slunovratu se poměr opět začíná vracet do rovnováhy. V mnoha kulturách právě zimní slunovrat chápali jako okamžik, kdy se znovu zrodí Slunce, tedy den obnovy, znovuzrození... Slavili ho již dávní Keltové. Bylo to období, kdy se lidé hodně zaměřovali na budoucnost a snažili se uhádnout, co je asi čeká. Některé zvyky se, byť je křesťané považovali za pohanské, dochovaly dodnes. Například rozkrajování jablíčka, lití olova apod. Právě pro křesťany bylo slavení slunovratu trnem v oku a snažili se ho obejít pomocí Vánoc, které připadají do stejného období.

Zdroj fotografií v tomto článku: Shutterstock.com