Vnitřní užívání esenciálních olejů? Pozor na to!

Vnitřní užívání esenciálních olejů? Pozor na to!

S čím dál větší poptávkou po alternativní medicíně se zvyšuje také zájem o aromaterapii a esenciální oleje. Každý nějak začínal a mnoho z nás si díky neznalosti nebo pocitu bezpečí při používání přírodních látek způsobilo více škody než užitku. Jsou esenciální oleje bezpečné vnitřně? A proč je lepší na jejich užívání interně zapomenout?

Složení esenciálního oleje

Esenciální oleje jsou běžně získané destilací pomocí vodní páry, lisováním za studena, destilací CO2, enfleuráží (nakládáním do zvířecího tuku, nejčastěji hovězího a následnou extrakcí alkoholy), kdy vzniká produkt absolue, který ale někteří aromaterapeuti moc nechtějí řadit pod esenciální oleje, protože má jinou konzistenci. Většina esenciálních olejů se destiluje pomocí vodní páry a jako vedlejší produkt pak destilace poskytuje hydroláty (květové vody).

Esenciální oleje nejsou obsahově jednolitá látka, ale skládají se s chemického profilu, který tvoří aromatické molekuly. Každá aromatická molekula ve složení má své vlastní možnosti působení na lidské tělo. Díky nim jsme schopní snižovat lokální bolest, podpořit hojení, nastolit uklidnění mysli nebo naopak stimulovat energetické rezervy lidského těla. Některé působí antisepticky a antivirově. Jsou vlastní každému esenciálnímu oleji bez rozdílu. Další ale v neodborném dávkování mohou způsobit otravu a jiné nepříjemnosti.

Vnitřní užívání je běžné?

Řádně vzdělaný aromaterapeut nikdy svému klientovi nedoporučí vnitřní používání esenciálních olejů. Ani v kapsli, ani rozmíchaných v nosném oleji. Je tomu tak z více důvodů. Jako argument pro vnitřní užívání esenciálních olejů padá od jeho propagátorů věta, že: „Ale ve Francii se to tak dělá běžně a nikomu nic není.“ Ve Francii se studuje aromaterapie jako regulérní studijní obor na univerzitě. Většinou na farmaceutické nebo přírodovědecké fakultě.

Farmaceuti, lékaři a veterinární lékaři skládají zkoušky z klinické aromaterapie v rámci svého studijního programu. Proto jsou schopní indikovat esenciální oleje v návaznosti na jednotlivá léčiva tak, aby se navzájem neovlivňovaly. Pokud se doporučí vnitřní užívání, není to tak, že si Francouzi jen tak, protože je to baví, denně kapou několik kapek esenciálních olejů jako prevenci. Vždy se jedná výhradně o lékařské doporučení se striktně omezeným dávkováním.

Tedy předepisuje vám to člověk, který plně zná váš zdravotní stav. Pak jdete do lékárny, kde vám přesně podle lékařových instrukcí připraví aromaterapeuticky vzdělaný farmaceut kapsle s esenciálními oleji, které budete užívat v omezené denní dávce a v maximálním časovém úseku 8-10 dní. Někdy i méně, v závislosti na tom, na co jste dostali předpis. V žádném případě si nedávkujete do kapslí esenciální oleje sami. Některé esenciální oleje ve Francii nekoupíte bez lékařské nebo lékárenské licence.

Rizika vnitřního užívání

Proč by neměli užívat esenciální oleje lidé vnitřně jen tak? Ani jako prevenci, ani když jsou nemocní? Protože si mohou popálit sliznice či přivodit otravu jater, ledvin, centrálního nervového systému, způsobit zástavu dechu nebo anafylaktický šok. Esenciální oleje mohou zvýšit nebo snížit účinky medikace, kterou máte předepsanou svým lékařem. Navíc plně neznáte svůj zdravotní stav, dovnitř těla si nevidíte.

Lidé, kteří vás přesvědčují o tom, jak je vnitřní užívání skvělé, za vás nemají jakoukoli morální zodpovědnost a mnohdy ani potřebné aromaterapeutické vzdělání. Prezentace esenciálních olejů jako léku na všechno, který nemůže nikomu ublížit, protože je přírodní, je nešťastná a dokáže si velmi nepříjemně vybrat svou daň. V malém množství a pod odborným vedením jsou to perfektní pomocníci, ale v rukou laika mohou udělat více škody než užitku. Obzvlášť vnitřně.

Zdroj fotografií v tomto článku: Shutterstock.com

Témata článku:

instagram-svg c17d5218-e2fc-42ea-819e-539ea2e6c70d-svg Capa 1