Vliv hudby na naše zdraví

Vliv hudby na naše zdraví

To, že hudba léčí, je známo už několik tisíc let. Hudba však ovlivňuje nejen naši mysl nebo duši, ale i celou řadu tělesných funkcí. Jinými slovy, máme k dispozici úžasný léčebný nástroj, který může zlepšit náš život v mnoha směrech. Navíc prakticky zdarma a bez vedlejších účinků. Tak proč toho nevyužít?

Je prokázáno, že hudba působí na různé vegetativní funkce, jako je srdeční rytmus, dýchání, krevní tlak (budete-li denně 30 minut poslouchat nějakou klidnou relaxační hudbu, tlak se vám výrazně sníží), svalové napětí, motorika, metabolismus cukrů atd. Určité druhy hudby dokážou ulevit od bolesti, zahnat úzkost či strach, urychlit látkovou výměnu nebo podpořit aktivitu svalů. Hudební podněty mohou být prospěšné také při poruchách spánku, depresích a při léčbě následků různých traumat.

Zlepšuje paměť a rozvíjí tvořivost

Muzikoterapie pomáhá i zdravým lidem, kteří se v životě potýkají s častým stresem, jednostrannou zátěží (ať už fyzickou, nebo duševní), nespokojeností, smutkem, pocitem zmaru apod. Tento druh léčby má za cíl harmonizovat obě mozkové hemisféry, zlepšovat a podporovat koordinaci, paměť a schopnost svalové relaxace, ale také kreativitu. Umožňuje nám lépe zacházet s našimi emocemi a celkově přispívá k dobrému fungování celého těla.

Klasická hudba zvyšuje inteligenci

Nejlepší účinky má podle odborníků klasická nebo meditační hudba. Pravidelný poslech klasické hudby také údajně zvyšuje IQ. Existuje dokonce pojem „Mozartův efekt“, který poukazuje na jev, kdy studenti po poslechu Mozartovy hudby dosahovali lepších výsledků při řešení některých typů úloh.

K tomu, abyste využili léčivé účinky hudby, nemusíte však jen pasivně naslouchat určitým skladbám, příznivý efekt má také zpěv nebo hra na hudební nástroj, při které navíc posilujete plíce a zvyšujete svou dechovou kapacitu.

Záleží na tom, co právě potřebujete

Není hudba jako hudba. Ne vždy máme náladu nechat se unášet poklidnými rytmy meditačních nebo relaxačních skladeb. Jsou chvíle, kdy naopak potřebujeme povzbudit, „dobít baterky“, začít něco nového. V takovém případě sáhneme spíš po nějaké rychlejší a rytmičtější hudbě (např. latinskoamerické rytmy). A je také hudba, která nám nedělá dobře za žádných okolností, jako třeba hard rock nebo heavy metal. Jedná se vždy ale samozřejmě o věc osobního vkusu a také momentálního rozpoložení. Na někoho tyto skladby působí až destruktivně, jinému například dodají sílu postavit se za své přesvědčení a udělat v životě potřebné změny.

Fantastické pokusy japonského vědce

Velmi zajímavé pokusy s použitím různých druhů hudby prováděl známý japonský lékař a vědec Masaru Emoto. Na různých místech planety (města, hory, vodovodní potrubí) odebíral vzorky vody, které pak zmrazil a zvětšené vyfotografoval pod mikroskopem ve své laboratoři. Zjistil, že čistá voda tvoří pravidelné šestiboké krystaly, zatímco špinavá jen rozplizlé, potrhané struktury. Tuto vodu pak Emoto vystavil (mimo jiné) účinkům hudby. Zahrál jí krásnou meditační skladbu a heavy metal. Výsledek? Při meditační hudbě vytvořila voda nádherné krystaly a při heavy metalu jen jakýsi šedý vír bez jakékoli krystalické struktury. Podobných pokusů učinil desítky, a pokaždé s podobným výsledkem. Možná vám jeho experimenty připadají příliš fantastické, ale uvážíme-li, že tělo dospělého člověka se skládá ze 70 % z vody...

A na závěr jedna zajímavost

V poslední době se často hovoří o tzv. Solfeggio frekvencích – šesti čistých tónech, které prý mají obrovský léčebný potenciál. Zmínky o nich sahají až do starověku, kdy byly součástí zpěvů v gregoriánských chorálech během náboženských obřadů. Pak se ovšem jejich partitury záhadným způsobem ztratily. Solfeggio frekvence mají údajně schopnost proniknout až hluboko do našeho podvědomí a uzdravit naše tělesná i duševní zranění. Jednotlivé skladby jsou volně k dohledání na internetu.

Témata článku:

Nejčtenější

Mohlo by vás zajímat

instagram-svg c17d5218-e2fc-42ea-819e-539ea2e6c70d-svg Capa 1