Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním. Více se dočtete zde

Máte pocit, že už nemůžete dál? Pak jste možná vyhořelí

Publikováno: 27.8.2019

Mgr. Denisa Salvová

Redaktorka

Více o autorovi

Ráno se vám nechce vstát z postele, v noci nemůžete usnout. Neustálá únava a vyčerpání. Jste extrémně přecitlivělí, což se podepisuje na vašich vztazích doma i v práci. Nic vás nebaví, všichni a všechno vám leze na nervy. Marně přemýšlíte, kam se ztratila všechna ta chuť do života. Že vám to zní povědomě? Možná trpíte syndromem vyhoření. A nemusíte ani pracovat v pomáhající profesi. Syndrom vyhoření se nevyhýbá ani maminkám na mateřské. Nevěříte? Pak čtěte dál.

Syndrom vyhoření (burn out syndrom)

Syndrom vyhoření se netýká jen těch, jejichž profese spočívá v každodenním kontaktu s lidmi. I když těch, kteří trpí syndromem vyhoření, bychom mezi pomáhajícími profesemi (lékaři, zdravotní sestry, učitelé, sociální pracovníci aj.) našli nejvíc. Syndrom vyhoření ovlivňují také neshody s nadřízenými a kolegy, špatné finanční ohodnocení či neschopnost odpočívat.  Někdy může za syndromem vyhoření být i naše přehnaná ctižádost. Od deprese a únavy se liší tím, že základem syndromu vyhoření jsou pochybnosti o smyslu naší práce.

Vyhoření nepřichází ze dne na den

Syndrom vyhoření přichází pomalu a plíživě, obvykle po několika měsících či letech pracovního stresu. Vyhoření je důsledek nerovnováhy mezi naším očekáváním a realitou. Znáte to, nastoupíte do vytoužené práce a najednou zjistíte, že je všechno úplně jinak, než jste si představovali. Iluze jsou pryč a zbyla jen krutá realita. Takovéto prozření velmi dobře znají nejen ti, kteří po mnoha letech studia nastoupili do svého prvního zaměstnání, ale i ti, kteří už v nějaké profesi fungují delší dobu. Některé profese zkrátka nejde dělat věčně.

Mám syndrom vyhoření. Jak dál?

Úspěchem v léčbě syndromu vyhoření je to, že jsme schopni si připustit, že něco není v pořádku. Pokud člověk nezačne tento problém řešit hned, mohou se časem přidat deprese, úzkosti, závislost na alkoholu, lécích na uklidnění aj. V případě podezření na syndrom vyhoření se doporučuje vyhledat odborníka. Pomoci může psycholog, psychoterapeut či psychiatr. Cílem terapeutických sezení je odstranit či minimalizovat akutní potíže a získat realistický pohled na vykonávanou profesi. Někdy je dobré začít uvažovat i o změně místa, někdy dokonce profese. Pokud je syndrom vyhoření odhalen včas, může pomoci i dovolená.

Jak se bránit profesnímu vyhoření?

  • Buďte asertivní. Naučte se říkat NE a otevřeně mluvte o svých pracovních problémech.  
  • Snažte se vyhýbat dlouhodobému stresu.
  • Buďte realista a nechtějte nemožné.
  • Naučte se odpočívat a věnujte dostatek času své rodině, přátelům, koníčkům.
  • Radujte se z maličkostí a mějte se rádi.

Netýká se vyhoření i vás?

Pokud se domníváte, že byste mohli být syndromem vyhoření ohroženi, zkuste se zamyslet, zda se v nějaké fázi vyhoření právě nenacházíte.

  1. Fáze nadšení: překypujete energií, milujete svoji práci, máte ideály a velká očekávání.
  2. Fáze stagnace: nadšení opadlo, zjišťujete, že představy a realita se dost liší. Jste zklamání, ale máte spoustu přátel a koníčků, díky kterým umíte vypnout a relaxovat. 
  3. Fáze frustrace: přemýšlíte, jestli má vaše práce vůbec nějaký smysl a objevují se první psychosomatické potíže (bolesti hlavy, žaludeční potíže, poruchy spánku aj.). 
  4. Fáze apatie: do práce chodíte s odporem a vnímáte ji jako nutné zlo, příp. zdroj příjmů. V práci děláte jen to, co musíte. Žádná iniciativa nebo práce přesčas u vás nepřichází v úvahu. Jste nejraději, když se za vámi v práci zaklapnou dveře.
  5. Vyhoření. A je to tady. Období naprostého psychického a fyzického vyčerpání. Už víte, že vaše práce žádný smysl nemá a občas pochybujete i o smyslu vlastní existence.

Pokud jste se poznali v páté fázi, zamyslete se, zda právě nenastal čas na změnu. Co vám vaše profese dává a co vám bere? Bude to pro mnohé znít jako klišé, ale pokud vám bere to nejcennější, co máte, zdraví, je na čase zvážit, zda ona práce za to stojí. Zdraví konec konců ovlivňuje náš život mnohem víc než bankovní konto.

Štítky článku

 

Nemáte ještě svůj účet?

Zaregistrujte se a získáte u nás zcela zdarma řadu výhod :)