Kruh těla a emocí. Jak se vzájemně ovlivňují?

Psychosomatika anebo nemoci z emocí

O psychosomatice, o které jsme nedávno psali, u nás již mnoho let učí a píše MUDr. Jan Hnízdil. Na svém blogu zmiňuje, že podle výzkumu zveřejněného v roce 2001 v časopise British Medical Journal existuje téměř 40 % pacientů, u kterých nedokáže klasická medicína přijít s vysvětlením nemoci. Často mezi jejich problémy patří bolesti hlavy nebo zad, svírání žaludku, únava, závratě, bušení srdce nebo nevolnost. Podle doktora jsou tyto „obtíže … somatizací neboli ztělesňováním složité, neřešené životní situace. Pacient je bezradný, žije ve stresu. To, co není schopen zvládnout na vědomé rovině, začne postupem času tělo „řešit“ za něj – nemocí.“ Tehdy nepomůže medikace či další lékařský zákrok, pomůže hlavně vyřešení dané životní situace, která tyto emocionální problémy způsobuje. Emoce jsou však jen jednou ze stran rovnice a i ta druhá se hlásí o své slovo.

Herci a jejich moudrost

Druhá strana rovnice je samozřejmě tělo, které dokáže ovlivnit emoce například tím, jaký postoj držíme nebo zda se smějeme, či mračíme. Právě tímto tématem se zabývala nedávná novozélandská studie, která zjistila, že na rozdíl o od pozice, „kdy se vsedě člověk hrbí, může posed s rovnými zády vyvolat lepší pocit … ale také zvýšit vytrvalost při řešení náročného úkolu, či zvednout sebevědomí.“ To samé nejspíš už dávno ví každý herec, který vytváří postavu a ta následně vytváří jeho. Pokud se totiž napřímíme, přímo hledíme druhým do očí a mluvíme nahlas, automaticky se budeme cítit více sebevědomě, kdežto při opačném chování se do našeho vědomí začne vkrádat nejistota a strach.

Smíchologie

Stejně je tomu i s úsměvem a mračením, jak potvrdil Radkin Honzák v nedávném rozhovoru. Již v 19. století odhalil francouzský neurolog Guillaume Duchenne, že když elektrickými impulzy navodí v lidské tváři nějakou grimasu, příslušným způsobem se změní i pocit, který při grimase člověk prožívá. Tento neurolog objevil také nejúčinnější smích, tzv. Duchennův úsměv. Jak na něj? „Vezměte kapesník, vrazte si ho mezi zuby a vši silou ho tiskněte. Jakmile se čelisti silně stisknou, naskočí i vrásky smíchu kolem očí. Je to zázračný způsob, jak snížit tenzi!“ říká Honzák.

Tělo a emoce jsou vzájemně propojené

Co to pro nás znamená? Špatná nálada vyvolává špatný tělesný postoj, který dále špatnou náladu pomáhá udržovat a může přejít až v nemoc. Nemoc spolu se špatnou náladou je proto vhodné řešit nikoliv jen léky, ale také nápravou emocí i postoje či výrazu. A začít můžete třeba rovnou u Duchennova úsměvu. Rakovinu vám sice nevyléčí, ale náladu zvedne stoprocentně!

Tak s úsměvem na viděnou!