Stačí se na hřebíček podívat a je zřejmé, proč dostal takové jméno. Jednoduše proto, že opravdu jako hřebíček vypadá. To však nic nemění na jeho pozitivních přínosech. Mnohé o nich věděli již naši předci, do Evropy se totiž dovážel zřejmě ještě před naším letopočtem z arabských zemí. Jedná se o sušený kalich s poupětem stromu hřebíčkovce kořenného. V kuchyni se používá především do sladkých pokrmů či nápojů, ale i k dochucení mas nebo například rýže.
Kromě obsahu minerálních látek a vitamínů (mangan, vitamin K a vitamin C) je důležitý především obsah antioxidantů. V hřebíčku najdeme takzvaný eugenol, který podle některých studií dokáže zastavit působení volných radikálů pětkrát účinněji, než je tomu například u vitamínu E. Je tak dobrým pomocníkem v boji proti rakovinovému bujení.
Hřebíček se velmi často používá v zubním lékařství. Umí totiž tlumit bolest, ale působí i protizánětlivě a antibakteriálně. Proto lidé často kloktají jeho odvar při bolestech zubů, nebo při problémech s dásněmi. To však není jediná oblast jeho využití. Hřebíček pomáhá i s lepším trávením, zlepšuje stav pleti, je močopudný, pročišťuje celý organismus, ale dá se využít i tehdy, pokud vás trápí rýma, nevolnosti či bolesti kloubů a revma.
Na výrobu univerzální tinktury, kterou můžete použít v případě bolesti zubů, ale například i jako dezinfekci, budete potřebovat:
Vše nalijte do skleněné dobře uzavíratelné nádoby a nechte na nějakém stinném místě zhruba 3 týdny louhovat. Každý týden směs protřepejte. Pak přeceďte a můžete používat.
Vůně hřebíčku odpuzuje mnohdy otravný hmyz, jako jsou například mouchy, komáři, ale třeba i klíšťata. Pokud nechcete, aby vám hmyz létal domů, nechte někde postavenou nádobu s vodou, v němž se maceruje hřebíček (pro větší intenzitu můžete hřebíček zalít vroucí vodou). Pokud ho chcete využít jako repelent při výletu do přírody, potřete si zápěstí hřebíčkovou tinkturou a šaty si pokropte vodou, v níž se hřebíček louhoval.
Hřebíček je opravdu velmi silně aromatický, proto by to s jeho používáním neměly přehánět především těhotné či kojící ženy a děti. Dokáže totiž až nepříjemně podráždit sliznice a ve velké míře může být toxický.
Zdroj fotografií v tomto článku: Shutterstock.com