Cukety a okurky můžou být jedovaté: pozor na kukurbitaciny

Obě zmíněné plodiny totiž obsahují jedovatou látku - kukurbitacin. Přítomnost kukurbitacinu v zelenině poznáte poměrně snadno, projevuje se totiž výrazně hořkou chutí. Pokud tedy jistou hořkost v jídle zaznamenáte, raději už v konzumaci nepokračujte. Kukurbitacin v menším množství sice není nebezpečný, ale při vyšší koncentraci může způsobit vážné zdravotní problémy a v krajních případech dokonce i smrt. 

Co jsou to kukurbitaciny?

Kukurbitaciny jsou zástupci toxických steroidů, které rostliny přirozeně produkují na svou ochranu před potenciálními predátory, tedy býložravci. Díky své hořkosti dokážou kukurbitaciny zvířecí strávníky nejen odradit, ale také způsobit zažívací potíže nebo další problémy. Produkce kukurbitacinů je charakteristická pro plodiny z čeledi tykvovitých, kam řadíme například již zmíněné cukety a okurky ale také tykve, dýně nebo melouny. 

Dlouholetým šlechtěním se zahrádkářům a zemědělcům sice podařilo snížit množství toxinů včetně kukurbitacinů v plodinách na minimum, ale to neznamená, že se Vás žádná rizika netýkají. Chování přírody nelze předvídat, a tak se zkrátka někdy nešťastnou kombinací různých faktorů může vyšší koncentrace jedovatých látek ve Vaší oblíbené zelenině objevit. Na vině často bývá horko, sucho nebo přítomnost škůdců a plevelu. 

Nikdy nejezte hořké cukety a okurky

Po požití hořkého kukurbitacinu v nadměrném množství, dochází k porušení žaludeční a střevní membrány což vede k následné otravě.  Otrava v mírnější formě se u Vás projeví nevolností, průjmem nebo zvracením. V krajním případě může být ale dokonce smrtelná.

Asi k nejznámějšímu případu, kdy se lidé otrávili kukurbitacinem přítomným v cuketách, došlo v roce 2015 v Německu. Pár seniorů dostal od souseda několik domácích cuket. Pokrm, který si z nich následně připravili, byl výrazně hořký, ale oni ho i přesto snědli. Následně byli oba hospitalizováni s bolestmi žaludku, průjmem a dokonce ztrátami vědomí. Jeden z nich, 79letý muž, nakonec zemřel. 

Otrava kukurbitacinem končí smrtí jen výjimečně, přesto je dobré vědět, že je toto riziko reálné. Pokud se tedy po konzumaci výše zmíněné zeleniny necítíte nejlépe a potíže neustupují, raději vyhledejte pomoc lékaře. 

Zásady správného sázení a sklízení

Ne vždy můžete množství kukurbitacinu v zelenině ovlivnit, hlavní slovo má v tomto případě příroda. Ale při dodržování následujících jednoduchých zásad, riziko otravy dokážete snížit:

• Jedovatá látka (kukurbitacin) se nachází zejména v okolí stopek u starších plodů. Nejlepší je tedy sklízet mladé, nepřezrálé kusy.
• Při sázení dejte přednost semenům z obchodu. Máte jistotu, že nevznikla nesprávným křížením rostlin a riziko nadměrného obsahu kukurbitacinů se tedy snižuje. 
• Pamatujte, že jedovatého kukurbitacinu se nezbavíte ani tepelnou úpravou zeleniny. 
• V žádném případě nekonzumujte výrazně hořké plody, ať už Vám je vlastnoručně vypěstované zeleniny sebevíc líto. 

Zdroje:

Ústav experimentální botaniky AV ČR

simplemost.com

Foto: Shutterstock