Miláčku, proč jsi tak daleko?

Karolína hledí do mobilu a hlasem plným pohoršení cituje kamarádce SMS od svého přítele. „To on přeci nemůže myslet vážně!“ Přítel je vrcholový sportovec a momentálně člen fotbalového mužstva v jiné zemi. Karolína za ním jezdí, jak jen karanténní opatření, uzávěry hranic a případná rozvolňování dovolují…. V mezidobí, když jsou každý tisíce kilometrů daleko, sdílejí radosti a samozřejmě také neshody jen přes sociální sítě.

Kamarádka, se kterou právě necloumají emoce tak, jako s Karolínou, má na virtuální hádku střízlivější pohled: „Hlavně nebuď agresivní. Navíc tohle, co řešíte, byste měli probrat osobně, ne v esemeskách. Napiš mu něco neutrálního, a že to proberete, až za deset dní přiletíš….“ Psychoterapeuti by Karolíninu kamarádku pochválili. Udržovat vztah na dálku je pěkná dřina a platí to jak pro vztah milenecký, tak i pro manžele, které třeba dočasně rozdělí pracovní povinnosti.

Jednou to musí skončit

O vztah na dálku je třeba pečovat jako o každý jiný. „Funkční vztah potřebuje ke svému rozvoji vzájemnou lásku, pozornost, zájem a vytváření prostředí důvěry, ve kterém se může jeden druhému otevřít,“ napsal před pár lety lektor a terapeut Tomáš Zetek pro časopis Marianne. Jak jdou týdny a měsíce, v každém vztahu roste touha trávit spolu víc času, být si blíž a sdílet všechno, co život tvoří. „Typicky víkendová setkání plná radosti, hrátek a pohody jsou sice k nezaplacení, ale aby náš cit nejen nestrádal, ale mohl se i přirozeně vyvíjet, musí dojít k naplnění podmínek blízkosti a citového sdílení,“ dodává terapeut. A s ním se shoduje i psychoterapeutka Lucie Mucalová: „Vztah na dálku může vydržet, když je někde pomyslný konec takového dálkového vztahu.“

Dejme tomu, že byste se ocitli ve vztahu na dálku, nebo už ho dokonce žijete. Jak to udělat, aby vydržel, než se s partnerem sejdete v jedné domácnosti? „Vztah na dálku vyžaduje obrovskou, důvěru a hlavně dvě silné a sebevědomé osobnosti. Žárlivost je přímo zabiják vztahů na dálku a nízké sebevědomí taktéž,“ upozorňuje psychoterapeutka. Využijte rady, které u mnoha rozdělených partnerů fungují.

Nezakládejte komunikaci jen na dopisování. O všem neustále mluvte. Napsaná slova si každý vyloží po svém, bez dalšího vysvětlení v osobním rozhovoru se žádný, ani ten nejmenší problém, neobejde.
Probírejte i nepříjemná témata. Když se omezíte jen na sdílení hezkých věcí, není to už upřímný vztah. Bez probírání strachů a bolestí to prostě nejde.
Domluvte se, jak často si budete psát a volat. Někomu může stačit telefonát jednou za týden, pro jiného je málo i jednou denně. Najděte přijatelnou variantu, při níž se oba budete cítit dobře.
Už na začátku odloučení si promluvte o obavách, které z toho máte. A o tom, jak jim předcházet.
Abyste se na sebe mohli těšit, což vztah drží pohromadě, stanovte si, jak často se budete scházet. Pokud se máte vídat jednou za půl roku, je otázka, zda jde o vztah.
Ujasněte si, jestli partnerovi stoprocentně věříte. Kdybyste měli neustále pochybovat, co tam asi bez vás dělá a zda vás nepodvádí, budete se jedině trápit.
Kdyby mělo být vaše odloučení delší, než unesete, řekněte si raději hned na začátku, jestli takový vztah opravdu chcete. A případně z něj včas a férově vycouvejte.