
Je zajímavé, že podle výzkumů nemají s laskavým chováním problém malé děti. Rády pomáhají ostatním, aniž by tím něco sledovaly. Zvlášť když vidí, že je někdo v nesnázích. Časem ale jako by tato vlastnost mizela. Možná ji v dětech dusí chování dospělých... Jisté však je, že pokud budete laskavý k ostatním, budete se i sami cítit spokojenější. A to za to rozhodně stojí.
Na téma co přináší laskavost do našich životů, odpovědělo již několik zahraničních studií. Ty mluví o tom, že přívětivost má pozitivní vliv i na náš mozek. Působí totiž na centra slasti a vylučování serotoninu. Díky tomu se cítíme šťastnější a celkově ve svém životě spokojenější, dokonce se údajně laskaví lidé dožívají vyššího věku. Pokud s úsměvem přistupujeme i k problémům, spíše se nám je podaří vyřešit. Protože i na druhé straně se setkáme s vlídným přístupem. Inspirujeme totiž svým chováním i ostatní. Říká se, že laskavost je nakažlivá, a něco na tom bude!
Když lidé umějí dávat, cítí se sami spokojenější a šťastnější. To však neplatí v případě, kdy jste laskaví jen naoko, protože se snažíte předvést před svým okolím. Ta pravá laskavost není dávána na odiv. Neděláme ji pro uznání ostatních, ale především sami pro sebe.
Pokud s laskavostí trochu bojujete, začněte nejprve sami u sebe. Možná že právě tam vězí zakopaný pes. Jste na sebe příliš přísní, kritičtí a nic si neodpustíte? Pak těžko budete jiní i k ostatním. Naučte se odpouštět si, udělat si občas něčím jen tak radost a pochválit se, když se vám něco podvede. To je první krok, který ale bývá také jedním z nejtěžších. A jak dál?
A kdy začít? Zkuste to třeba na Světový den laskavosti, který připadá na zítřejší den, tedy 13. 11.
Zdroj fotografií v tomto článku: Shutterstock.com