Síla a úskalí pochvaly aneb jak správně chválit děti

Není pochyb o tom, že pochvala je pro dítě důležitá, zejm. pro budování sebedůvěry a vytrvalosti. Nicméně i s pochvalou se dá překročit mez a způsobit neblahé následky, a to především pokud jde o motivaci dítěte. Jak tedy správně chválit?

Chvalte proces

Oceňujte dítě za to, jak si poradilo s nějakým náročnějším úkolem a jak zvládlo překážky. Chvalte ho za to, jakých dosáhlo výsledků. Naopak pochvala za osobnostní rysy, dané schopnosti či výsledky, které se dostavily snadno, nemusí být vždy ku prospěchu.

„Jsem pyšná, jak sis poradil s tím úkolem z matiky“ je efektivnější než „No vidíš, Skvělá práce! Na matiku máš buňky.“ Díky tomu, že chválíme proces, má totiž dítě motivaci v něčem pokračovat, zlepšovat se a čelit výzvám.

Současně, pokud chcete vaše dítě v něčem opravdu podpořit, buďte konkrétní. Místo věty „To je nejhezčí domek, jaký jsi namaloval.“ můžete zdůraznit, že se vám líbí třeba barvy, jaké použil, nebo to, jak vystihl vaši zahradu. S jasnou zpětnou vazbou bude dítě vědět, co přesně se mu podařilo a co je žádoucí se naučit a zapamatovat.

Chvalte tehdy, když je to na místě

Pokud se vašemu dítěti něco povedlo, rozhodně ho pochvalte. Pokud ale nikoliv a vy ho povzbuzujete slovy „Vidíš, jak jsi šikovnej!“, je dost možné, že dítě (zvláště už je-li starší) vycítí, že se ho snažíte uchlácholit a že pochvala není autentická. Své dítě můžete podpořit i jinak. Není nutné chválit v každé situaci. S častými pochvalami hrozí riziko, že si dítě zvykne, že je chválené a bude dělat veškeré činnosti jenom za účelem uznání.

Zároveň pozor na srovnávání s ostatními dětmi. Budete-li vaše dítě neustále vyzdvihovat a zdůrazňovat úspěchy oproti jiným dětem, může se z něj stát soutěživý jedinec ne se zdravým, ale s přehnaným sebevědomím.