Po porodu je zcela běžné, že je maminka zaplavena doslova přívalem emocí. Radost, slzy štěstí, ale také strach a pocity vyčerpání se střídají v prvních dnech po porodu jako na houpačce. Zejména u maminek prvorodiček se objevují pochybnosti, zda všechno zvládají tak, jak by měly a zda miminku nic nechybí. Přecitlivělost a určitá míra pochybností je naprosto běžná a souvisí s hormonálními změnami. O diagnóze laktační psychózy lze uvažovat až tehdy, není-li maminka schopna běžně fungovat a ohrožuje sebe či miminko. Případy laktační psychózy jsou naštěstí vzácné, a proto není nutné při normálních projevech únavy a vyčerpání myslet hned na nejhorší.
První projevy laktační psychózy se většinou objevují v období prvních dvou týdnů po porodu nebo v období šestinedělí. Laktační psychóza se častěji vyskytuje u maminek s psychiatrickou diagnózou a u žen prvorodiček. Projevy laktační psychózy jsou různé, někdy bývají podobné epizodám maniodepresivní psychózy. Deprese a apatie bývá střídána s mánií, euforií, až agresivitou. Pro laktační psychózu jsou typické poruchy paměti a soustředění, ale především nadměrně silná úzkost, která pramení z přesvědčení, že se žena o své dítě nedokáže postarat. Někdy se objevují bludy a halucinace včetně našeptávajícího hlasu. Dochází ke ztrátě kontaktu s realitou, což může ohrozit jak matku, tak i novorozené děťátko na životě. Žena si však svůj zdravotní stav neuvědomuje. O to větší pozornost by prvním příznakům onemocnění měla věnovat rodina a v případě podezření řešit situaci s odborníkem, psychiatrem.
Laktační psychózou onemocní kolem 0,1 % žen. Neléčená laktační psychóza může v extrémních případech skončit sebevraždou matky nebo vraždou miminka, a proto je při podezření na toto onemocnění vždy nutné vyhledat lékaře. Podle vážnosti symptomů je zvolena vhodná léčba, často za nutnosti hospitalizace, a to především u žen s vysokým rizikem sebevražedného jednání. Při včasné diagnostice a správné léčbě má laktační psychóza dobrou prognózu a vztah mezi maminkou a dítětem bývá opět obnoven.
Mnozí pak velmi vzácnou laktační psychózu zaměňují za další dvě odlišné diagnózy, kterými je tzv. poporodní blues a poporodní deprese. Poporodní blues mívá po porodu až polovina žen a jde o běžný a přechodný stav. Poporodní blues představuje běžnou reakci na nadměrně silné psychické a fyzické vypětí související s porodem a narozením miminka. Příznaky se objevují 3 až 4 dny po porodu a trvají zhruba týden. Během této doby maminky zaznamenávají mírné změny nálad, přecitlivělost, plačtivost a úzkostné ladění. Důležitou roli hraje podpora partnera a rodiny a medikamentózní léčba není nutná. Přetrvává-li však úzkostná a depresivní nálada déle než 3 týdny, může jít o poporodní depresi, kterou zažívá cca 10 až 15 % maminek. Spouštěčem poporodní deprese bývá porodní a poporodní stres. Na rozdíl od krátkodobého poporodního blues poporodní deprese již může vyžadovat psychiatrickou léčbu.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org
Zdroj fotografií v tomto článku: Shutterstock.com