Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním. Více se dočtete zde

Laktační psychózu nepodceňujte, může skončit tragicky

Publikováno: 18.9.2020
Laktační psychózu nepodceňujte, může skončit tragicky

Mgr. Denisa Salvová

Redaktorka

Více o autorovi

Laktační psychóza je vážné psychické onemocnění, jehož příčinou jsou silné hormonální změny v období po porodu. Laktační psychózou jsou více ohroženy ženy s již stávající psychiatrickou diagnózou, ale nevyhýbá se ani ženám, které nikdy žádným psychickým onemocněním netrpěly. Neléčená laktační psychóza může mít fatální následky jak pro matku, tak pro dítě, a proto toto onemocnění není radno podceňovat.

Emoce v šestinedělí

Po porodu je zcela běžné, že je maminka zaplavena doslova přívalem emocí. Radost, slzy štěstí, ale také strach a pocity vyčerpání se střídají v prvních dnech po porodu jako na houpačce. Zejména u maminek prvorodiček se objevují pochybnosti, zda všechno zvládají tak, jak by měly a zda miminku nic nechybí. Přecitlivělost a určitá míra pochybností je naprosto běžná a souvisí s hormonálními změnami. O diagnóze laktační psychózy lze uvažovat až tehdy, není-li maminka schopna běžně fungovat a ohrožuje sebe či miminko. Případy laktační psychózy jsou naštěstí vzácné, a proto není nutné při normálních projevech únavy a vyčerpání myslet hned na nejhorší.

Laktační psychóza trápí zejména prvorodičky

První projevy laktační psychózy se většinou objevují v období prvních dvou týdnů po porodu nebo v období šestinedělí. Laktační psychóza se častěji vyskytuje u maminek s psychiatrickou diagnózou a u žen prvorodiček. Projevy laktační psychózy jsou různé, někdy bývají podobné epizodám maniodepresivní psychózy. Deprese a apatie bývá střídána s mánií, euforií, až agresivitou. Pro laktační psychózu jsou typické poruchy paměti a soustředění, ale především nadměrně silná úzkost, která pramení z přesvědčení, že se žena o své dítě nedokáže postarat. Někdy se objevují bludy a halucinace včetně našeptávajícího hlasu. Dochází ke ztrátě kontaktu s realitou, což může ohrozit jak matku, tak i novorozené děťátko na životě. Žena si však svůj zdravotní stav neuvědomuje. O to větší pozornost by prvním příznakům onemocnění měla věnovat rodina a v případě podezření řešit situaci s odborníkem, psychiatrem.

Léčba laktační psychózy

Laktační psychózou onemocní kolem 0,1 % žen. Neléčená laktační psychóza může v extrémních případech skončit sebevraždou matky nebo vraždou miminka, a proto je při podezření na toto onemocnění vždy nutné vyhledat lékaře. Podle vážnosti symptomů je zvolena vhodná léčba, často za nutnosti hospitalizace, a to především u žen s vysokým rizikem sebevražedného jednání. Při včasné diagnostice a správné léčbě má laktační psychóza dobrou prognózu a vztah mezi maminkou a dítětem bývá opět obnoven.

Poporodní blues versus poporodní deprese

Mnozí pak velmi vzácnou laktační psychózu zaměňují za další dvě odlišné diagnózy, kterými je tzv. poporodní blues a poporodní deprese. Poporodní blues mívá po porodu až polovina žen a jde o běžný a přechodný stav. Poporodní blues představuje běžnou reakci na nadměrně silné psychické a fyzické vypětí související s porodem a narozením miminka. Příznaky se objevují 3 až 4 dny po porodu a trvají zhruba týden. Během této doby maminky zaznamenávají mírné změny nálad, přecitlivělost, plačtivost a úzkostné ladění. Důležitou roli hraje podpora partnera a rodiny a medikamentózní léčba není nutná. Přetrvává-li však úzkostná a depresivní nálada déle než 3 týdny, může jít o poporodní depresi, kterou zažívá cca 10 až 15 % maminek. Spouštěčem poporodní deprese bývá porodní a poporodní stres. Na rozdíl od krátkodobého poporodního blues poporodní deprese již může vyžadovat psychiatrickou léčbu.

Zdroj: https://cs.wikipedia.org

Zdroj fotografií v tomto článku: Shutterstock.com

Štítky článku

 

Nemáte ještě svůj účet?

Zaregistrujte se a získáte u nás zcela zdarma řadu výhod :)