Koronavirus: Co nám vzal, a naopak dal?

Jsme zvyklí fungovat v zaběhnutém řádu, dny/týdny mít jako přes kopírák. Mnohým taková rutina vlastně vyhovuje, není čas na myšlenky ani na problémy, život má pravidla a je zdánlivě snadný. Pandemie a následná plošná karanténa však udělala velký škrt. Řadě lidí blízká hrozba nemoci COVID-19 otevřela oči a rozhoupala k činům nebo naopak posadila na zadek a donutila se zamyslet.

Peníze: Jak to s nimi umíme?

Hned po zdraví byly za času koronaviru asi nejvíce diskutovaným tématem finance. Přísné restrikce uzavřely brány nejednoho podniku a bohužel při tom přišlo o práci nebo o větší/menší část příjmů i mnoho lidí. Ať už to byl váš případ a vy jste se ocitli na čas bez pravidelného příjmu, anebo jste se zařadili mezi ty šťastné, kteří mohli pracovat z domova, ukázalo se jedno: Je nesmírně důležité „mít polštář“. Tedy našetřeno na horší časy, jak říkaly naše babičky.

Generace dnešních třicátníků se spíše řídí heslem „žijeme jen jednou“ a „peníze budou, my nebudeme“, což se se spořícím účtem nebo úsporami schovanými v matraci příliš neslučuje. Koronavirus ukázal, že velká část naší populace má našetřeno maximálně na jeden měsíc. Lepší ukázku toho, co se stane, když žijeme marnotratně a nad své poměry, tzv. od výplaty k výplatě, jsme si nemohli přát. Už víte, proč byste měli začít peníze do prasátka ukládat pravidelně?

Čas: Artikl k nezaplacení

Přišla karanténa, my se zavřeli doma a najednou byl čas. Na všechno. Na generální úklid domova, mytí oken, detox šatníku a kosmetiky nebo spánek, četbu a péči o svůj zevnějšek. Přesně v takové době, jaká byla teď, se ukázalo, že nám mnohdy vlastní život protéká mezi prsty a nemáme čas zejména na sebe samotné. Většinu běžných dní trávíme v práci, obstaráme svou rodinu a večer doslova upadneme do kómatu. Tohle náhlé zastavení nám dalo šanci si uvědomit, že každodenní spěch, stres, málo odpočinku a věčné nestíhání, není tak úplně v pořádku. Popřemýšlejte, zdali toho na sobě nenesete příliš, a často i zbytečně.

Láska a vztahy za časů korony

I v této oblasti koronavirus lidem něco dal a vzal. Páry žijící ve společné domácnosti v mnoha případech otestovali, jaké to je být s tím druhým 24 hodin denně po dobu několika týdnů. Nepotkávali se jen večer, naopak měli dny společné. Doma. Sami dva. Na povrch tak často vypluly vlastnosti, o nichž možná neměli ani ponětí. Jsou páry, které si svůj vztah a lásku upevnily. A pak jsou tu ti, co zjistili, že s tím druhým žít už nechtějí. Lepší za pár týdnů než několik let, ne?

Rodiče měli během doby pandemie zase možnost blíž poznat své děti, které pro samou školu, kroužky, povinnosti a práci víceméně znali z víkendů a momentek na sociálních sítích. Rodiče možná také poprvé pocítili, co to je, vzdělávat dítě. Nedobrovolně se stali učiteli, psychoterapeuty, kuchaři, školníky i opraváři. Do toho často museli zvládat své pracovní povinnosti a samozřejmě domácnost. Nejedna rodina možná přehodnotí své dosavadní fungování a povinnosti.

Co si tedy z tohoto nelehkého období odnést? Možná vědomí, že nic není černobílé a nic není dobré vnímat jako samozřejmost.

Zdroj fotografií v tomto článku: Shutterstock.com