Když se pololetí úplně nevyvedlo

Co je vysvědčení?

Vysvědčení je psychologická prověrka rodičů i dětí. Učitel se pomocí čísel snaží ohodnotit schopnost dítěte zpracovávat informace v několika vybraných kategoriích, kterým říkáme předměty. Známky jsou číselné vyjádření splnění zadané úlohy v daný moment. Ve školách se nepracuje s osobností dítěte ani s otázkou, proč dítě danou známku dostalo.  Zde by měl nastoupit rodič. A to rozhodně dříve než se zděsí u vysvědčení.

Vysvědčení není jeden den

Za to, jaké známky vaše dítě přinese na vysvědčení nemůže poslední lednový týden. Je to proces, který byl zahájen v září a vysvědčení je jen jeho vyvrcholením. Nejlepším způsobem, jak se vyhnout nepříjemným zjištěním, je sledování průběžných výsledků a řešení výukových slabin okamžitě. Když ani vy v předmětu neperlíte, zvolte formu doučování.

Aby učení tolik „nebolelo“

1. Neutlumte v dítěti touhu po vzdělání.

Během školního vzdělání se dítě postupně přestane aktivně ptát a zaměří se jen na otrocké „šprtání“ vyžadovaného obsahu, respektive jeho opakování v požadované formě. Zvlášť, když za dobré známky dostane doma odměnu (kterou může být i čas venku). Věnujte dítěti čas a zjistěte, co ho baví, z čeho má strach a co by rádo. A to navzdory dobrým známkám!

2. Uvědomte si, že někdy je „špatná“ známka prostě maximum, co dítě v danou chvíli zvládne.

Neznamená to, že to příště nepůjde. Hledejte způsoby, jak problematickou látku pojmout jinak, třeba zmíněným doučováním.

3. Aby se dítě chtělo učit, musí vědět, proč to dělá. Zároveň by mělo za své známky nést zodpovědnost.

Právě tato zodpovědnost chybí. Jako dospělí se zkušeností se bojíme, že dítě se špatnými známkami ve společnosti neuspěje. Pod pohrůžkou trestu pak dítě nutíme k výkonům, které odpovídají našim představám. Zohledněte i představy dítěte. Zkuste mu svůj pohled na věc vysvětlit bez nátlaku a přesvědčování. Dítě nebude mít touhu proti vám rebelovat, když pochopí váš postoj.

4. Na miskách vah by neměla být rodičovská láska a studijní výsledky

Právě tato skutečnost vede mnoho dětí do náruče antidepresiv. Opravdu se může stát, že se dítě učit nechce. Nepropadejte (hned) vzteku a zoufalství, ale vyhledejte pomoc dle svého uvážení. Neberte to jako osobní selhání, ale jako situaci, kterou musíte pochopit. Vyhledejte psychologa, kouče nebo třeba nějakého alternativního léčitele. Pracujte na řešení společně, nikoli jen vaší dospělou silou.

Odměna

S odměnou je to velmi ožehavé, neboť by neměla být jedinou motivací dítěte k učení. Časem totiž narazíte na strop fantazie dítěte (resp. dar již nemá hodnotu motivace) nebo na strop vaší peněženky. Zároveň vhodně zvolený dárek motivací rozhodně je. Je na vašem rodičovském posouzení (s přihlédnutím k vývoji situace během pololetí), zda dítě podmínky k odměně splnilo, respektive, zda jeho počínání během školního půlroku bylo odpovídající jeho možnostem a snahám.