Větu, kterou dnes už tolik neslýcháme, protože současná společnost je poměrně tolerantní. Dnes už se proto neřeší, jestli má někdo tetování, modré vlasy anebo třeba mladšího partnera. Především mladší generace si uvědomuje, že to, jak vnímáme sami sebe je pro pocit štěstí a životní spokojenosti mnohem důležitější než to, jak nás vidí druzí. Neustálé a zcela zbytečné obavy, co si o nás budou ostatní myslet, vždy vyvolávají jen negativní emoce. Jak se zbavit zbytečných obav, které nám brání dělat to, co opravdu chceme?
Spousta našich neopodstatněných obav pramení z dětství, kdy jsme byli neustále konfrontováni s tím, co „tomu řeknou ostatní“. Co tomu řekne babička, tetička nebo sousedi? Od rodičů, kteří si jsou jisti sami sebou a na názoru ostatních příliš nelpí, takové věty neuslyšíme. Naopak ti, jímž rodiče od malička vštěpovali, jak je názor druhých důležitý, se v dospělosti budou muset naučit, že to, na čem opravdu záleží, jsou oni sami.
To, jak nás hodnotí ostatní, do značné míry závisí na tom, jak hodnotíme sami sebe. Pokud si nebudeme věřit a před ostatními neustále zdůrazňovat, že se nám nic nedaří a jsme k ničemu, přesně tak nás budou vnímat.
Obavy, které pramení z toho, co si o nás druzí myslí, jsou v drtivé většině případů zcela liché. Pokud nemáme věšteckou kouli, můžeme se jen domnívat, co se našemu okolí honí hlavou, a proto je zcela zbytečné se tím zabývat. Díky svým falešným představám si komplikujeme vztahy s ostatními, protože už předem předpokládáme, že jejich smýšlení o nás samotných je negativní. Někdy tam po čase přijdeme na to, že ten, o kterém jsme si mysleli, že nás nemá rád/a, je vlastně docela fajn. Na druhou stranu se musíme smířit i s tím, že ne všichni nás musí mít rádi.
Většina našich obav a strachů se rodí v naší fantazii, aniž by k tomu byl nějaký reálný důvod. Jde tak jen o vytváření katastrofických scénářů „co by, kdyby“. Soustřeďte se na to, co se odehrává tady a teď, protože to je pro nás důležité. Co bude, je ve hvězdách a budeme to řešit, až to přijde. Anebo taky nepřijde. Podle psychologů totiž většina našich obav nikdy nebude naplněna a my se jimi jen zbytečně trápíme.
Ať už se nám to líbí nebo ne, ostatním jsme vcelku jedno. Mají svých problémů dost a nejspíš nemají čas ani chuť řešit právě nás. A pokud ano, dlouho je to bavit nebude. Každý má totiž dost starostí se svým vlastním životem.
Zdroj fotografií v tomto článku: Shutterstock.com