Chcete nezapomenutelné Vánoce? Tak hlavně ať nejsou perfektní

Honička za kouzlem Vánoc

My sami si komplikujeme život tím, že chceme, aby bylo všechno perfektní. A to včetně Vánoc. Chceme, aby o bylo perfektně uklizeno, navařeno, napečeno, a aby každý pod stromečkem našel to, co si přeje nebo to, co od nás očekává. Letíme z práce domů, abychom stihli napéct cukroví. Po večerech brouzdáme po e-shopech a po víkendech po nákupních centrech, abychom ty, co máme rádi potěšili nebo ještě lépe ohromili. Do toho je třeba trávit čas na vánočních trzích a předstírat, že nás se ta honička přece vůbec netýká. A tak popíjíme punč a v mysli se nám honí, co všechno jsme doma mohli stihnout.

Ideální Vánoce

Na naše podprahové vnímání navíc působí masivní vánoční marketing. Vše je krásné a dokonalé. Televize a jiná média nám vtloukají do hlavy obraz toho, jaké by Vánoce měly být. Vánoční stromek by měl být vyladěn do posledního detailu, stejně tak jako štědrovečerní tabule a rodina v parádním tematickém outfitu. Žena by měla být ideálně obdarována Pandorou, děti legem, muž dostane parfém Boss, na stole nebude chybět Pilsner Urquell a ostatní obdarujeme vánočními losy od Sazky. Prostě ty pravé svátky…

Největší nepřítel pohodových Vánoc je v naší hlavě

Možná budete souhlasit, že vánočnímu tlaku je velmi těžké odolat, zvlášť pokud máte malé děti. I když se budete snažit dětem vysvětlit, že Vánoce jsou především o tom, být s těmi, které máme nejraději, dárek je prostě dárek. Zkusme si ale alespoň my dospělí, srovnat v hlavě to, o čem Vánoce jsou a přestaňme s tím vánočním masochismem. Největším naším nepřítelem pohodových Vánoc jsme totiž my sami. A zcela zbytečně. Když nebudeme mít perfektně naklizeno, navařeno a napečeno, tak se vůbec, ale vůbec nic nestane.

Ideální Vánoce

Do Vánoc investujeme energii, čas, peníze a jsme na pokraji zhroucení. Snažíme se, aby ty byly fantastické a nezapomenutelné. Bohužel realita je jiná a ty nezapomenutelné Vánoce bývají ty, které vůbec perfektní nebyly. Tedy ty, kdy nám začal hořet vánoční stromek, ty, kdy se nám připálil kapr a ty, kdy nám během štědrovečerní večeře přestala fungovat elektřina. A hlavně ty, kdy jsme byli všichni spolu. Barvu dekorací a počet druhů cukroví si zpravidla vůbec nepamatujeme.

A jaké bych chtěla já Vánoce? Ty, na kterých by mohla u štědrovečerního stolu sedět moje máma, která bude letos poprvé chybět. A bylo by mi úplně jedno, když bychom jedli z plastových talířků a měli jen jeden druh cukroví, protože Vánoce jsou o něčem jiném. O tom, být spolu.