Aromaterapie a zvířecí mazlíčci

Aromaterapie a zvířecí mazlíčci

Ve Francii je běžné, že veterináři mají jako součást svého studia zkoušky z klinické aromaterapie. Dokáží tak ošetřovat zvířata pomocí esenciálních olejů a hydrolátů. V České republice nám ale zatím tato část vzdělávání chybí a je to celkem škoda.

Zvířata a esenciální oleje

S čím dál větší oblibou aromaterapie se setkáváme s tvrzeními, že esenciální oleje jsou bezpečné pro zvířata. Majitelé zvířecích mazlíčků by při tomto tvrzení měli opravdu hodně zpozornět. Přírodní produkt bohužel nemusí být nutně neškodný a aromatické molekuly, přítomné v esenciálních olejích jsou velmi koncentrované. Jejich složení je navíc pro laika mnohdy složité a ve spojení s neodborným dávkováním může způsobit víc škody než užitku.

Výsledkem používání esenciálních olejů v domácnostech se zvířaty bývají otravy chlupatých mazlíčků, obzvláště koček, které tvoří až 70 % z celkového počtu, psů, fretek a dalších běžně v domácnostech se vyskytujících zvířat. Otrava obecně následuje hlavně po aplikaci repelentů proti hmyzu, požití nebo vdechnutí doma vyrobených produktů, jako jsou čisticí a prací prostředky či  kosmetické produkty. Problematické může být také použití difuzéru nebo aromalampy. Při používání aromaterapie u zvířat je potřeba mít na paměti, že jsou daleko citlivější na vůně a pachy než lidé a mají citlivější nervovou soustavu.

Bezpečná aromaterapie zvířat?

Některé druhy esenciálních olejů se používají třeba do zvířecích repelentů nebo pro snižování stresových situací u koňů a psů. Hodně problematické mohou být pro kočky, ptáky nebo ryby. Je to hlavně díky stavbě těla a schopnosti metabolické přeměny. A také kvůli tomu, že esenciální oleje mohou být toxické pro jejich játra, ledviny či nervový systém. Při používání esenciálních olejů u psů (například pro ošetření po klíštěti nebo při výskytu blech, pro potřeby odčervení) je potřeba brát v potaz jejich velikost a hmotnost. Obecně je lepší se poradit o dávkování s veterinářem.

Velmi specifické je používání esenciálních olejů u koček. Kočka nemá, na rozdíl od lidí, psů a dalších savců glukononyltransferázu, jaterní enzym, nezbytný při transformaci a eliminaci fenolových sloučenin, přítomných v mnoha esenciálních olejích. To znamená, že se s nimi vypořádává obtížněji a pomaleji. Příliš dlouhé nebo koncentrované používání esenciálního oleje může vést k přetížení jater nebo jejich selhání. Dále mohou po neodborném dávkování nastat potíže jako astma, přílišné slinění či poruchy chování.

Při otravě zvířat esenciálními oleji se také mohou objevit jako projev intoxikace zažívací poruchy, třesy, zvracení, poruchy rovnováhy, problémy s dýcháním. Otrava může trvat několik dní, protože esenciální oleje se vylučují ze zvířecího těla pomalu. Pokud zvíře po použití esenciálních olejů vykazuje nějaké zdravotní potíže, mělo by být dopraveno k veterinárnímu lékaři, který pomůže usnadnit eliminaci toxické látky.

Kdy použít hydroláty?

Nekonzervované hydroláty neboli květové vody jsou pro použití u zvířat daleko příznivější. Vznikají při destilaci esenciálních olejů, obsahují 1 % aromatických molekul rozpustných ve vodě. Jsou účinné, ale přesto dostatečně jemné pro použití u zvířecích miláčků. Dají se efektivně aplikovat na různé rány a zanícená místa (např. levandule lékařská, heřmánek římský), při infekcích očí (chrpa). Zvířata také lépe snáší hydroláty v difuzéru nebo aromalampě.

Zdroj fotografií v tomto článku: Shutterstock.com

Témata článku:

Nejčtenější

Mohlo by vás zajímat

instagram-svg c17d5218-e2fc-42ea-819e-539ea2e6c70d-svg Capa 1