

Běžný kalendářní rok má 365 dní, jednou za čtyři roky však jeden den přibude a najednou je to dní 366. Tato tradice není ničím novým, s čím by přišla moderní doba. Podle některých pramenů tento den navíc měli již ve starém Egyptě, většina zdrojů se pak shoduje v tom, že 29. únor zanesli do kalendáře Římané, v jejichž době vznikl takzvaný juliánský kalendář (podle Julia Caesara). Nový rok začínal březnem a tak bylo logické, že když byl přestupný rok, jen na jeho konec přidali jeden den, tedy 29. únor.

Potřeba přidat den navíc se odvíjí od rozdílu mezi kalendářním a tropickým rokem. Kalendářním rokem je myšleno 365 dní a vychází z takzvaného gregoriánského kalendáře. A je odvozen od rotace Země kolem své osy (dny). Kdežto tropický rok, který je založen na pohybech Země kolem Slunce, trvá přesně 365 dní, 5 hodin, 48 minut a 45 sekund. Je tak zřejmé, že je delší, než je tomu u toho kalendářního. Po nějaké době by tento čas navíc začal dělat neplechu a tak je potřeba vše vyrovnat. A to právě pomocí přestupného roku. Pokud bychom to neřešili, mohli bychom za několik století slavit Vánoce třeba v létě.
Lidí, kteří se narodili právě na 29. února, je u nás hned několik tisíc. Nestárnou pomaleji, i když mají narozeniny jen jednou za čtyři roky, ale obvykle si oslavy užijí i mimo přestupné roky. Tento den láká svou výjimečností i jiné, například svatebčany. A protože si lidé rádi hýčkají své zvláštnosti, můžete najít na internetu i klub dětí přestupného roku. Problémy naopak občas mohou nastat na úřadech a při vyplňování některý dokumentů.

Nemáte zrovna po ruce kalendář a zajímá vás, jestli bude třeba rok 2840 přestupný? Pro výpočet existuje snadná pomůcka: Přestupný rok by měl být každý čtvrtý rok, pokud je dělitelný 4 beze zbytku. Avšak roky dělitelné 100 jsou přestupné jen v tom případě, kdy jsou dělitelné i 400, opět beze zbytku.
Zdroj fotografií v tomto článku: Shutterstock.com