Proč je některý rok přestupný?

29. února

Běžný kalendářní rok má 365 dní, jednou za čtyři roky však jeden den přibude a najednou je to dní 366. Tato tradice není ničím novým, s čím by přišla moderní doba. Podle některých pramenů tento den navíc měli již ve starém Egyptě, většina zdrojů se pak shoduje v tom, že 29. únor zanesli do kalendáře Římané, v jejichž době vznikl takzvaný juliánský kalendář (podle Julia Caesara). Nový rok začínal březnem a tak bylo logické, že když byl přestupný rok, jen na jeho konec přidali jeden den, tedy 29. únor.

Proč den navíc?

Potřeba přidat den navíc se odvíjí od rozdílu mezi kalendářním a tropickým rokem. Kalendářním rokem je myšleno 365 dní a vychází z takzvaného gregoriánského kalendáře. A je odvozen od rotace Země kolem své osy (dny). Kdežto tropický rok, který je založen na pohybech Země kolem Slunce, trvá přesně 365 dní, 5 hodin, 48 minut a 45 sekund. Je tak zřejmé, že je delší, než je tomu u toho kalendářního. Po nějaké době by tento čas navíc začal dělat neplechu a tak je potřeba vše vyrovnat. A to právě pomocí přestupného roku. Pokud bychom to neřešili, mohli bychom za několik století slavit Vánoce třeba v létě.

Výjimečný den

Lidí, kteří se narodili právě na 29. února, je u nás hned několik tisíc. Nestárnou pomaleji, i když mají narozeniny jen jednou za čtyři roky, ale obvykle si oslavy užijí i mimo přestupné roky. Tento den láká svou výjimečností i jiné, například svatebčany. A protože si lidé rádi hýčkají své zvláštnosti, můžete najít na internetu i klub dětí přestupného roku. Problémy naopak občas mohou nastat na úřadech a při vyplňování některý dokumentů.

Snadná matematika

Nemáte zrovna po ruce kalendář a zajímá vás, jestli bude třeba rok 2840 přestupný? Pro výpočet existuje snadná pomůcka: Přestupný rok by měl být každý čtvrtý rok, pokud je dělitelný 4 beze zbytku. Avšak roky dělitelné 100 jsou přestupné jen v tom případě, kdy jsou dělitelné i 400, opět beze zbytku.

Zdroj fotografií v tomto článku: Shutterstock.com