Sůl nad zlato? Nebo je to jinak?

Patříte k těm, kteří u oběda automaticky sahají po slánce, a to dokonce ještě dřív, než si vloží do úst první sousto? Nebo při vaření místo jedné špetky „preventivně“ přihodíte celou lžičku? Potom si jednoznačně koledujete o problémy. O tom, že existuje přímá souvislost mezi nadměrným příjmem soli a hypertenzí, už dávno nikdo nepochybuje. Nadbytek sodíku může vést k srdečně-cévním onemocněním a různým metabolickým chorobám a velké škody někdy napáchá i na kostech a ledvinách. V ČR se dnes odhaduje příjem soli okolo 14–15 gramů na osobu a den. Světová zdravotnická organizace přitom doporučuje maximálně 5 gramů.

Sůl je i tam, kde byste ji nečekali

Nejvíc soli ovšem přijímáme v potravinách, které běžně kupujeme. K nejslanějším patří šunka, uzeniny, instantní polévky, chipsy, rohlíky a housky (zvlášť pokud jsou solí i posypané), slané tyčinky, solené oříšky a mandle, celá řada sýrů (např. balkánský nebo niva) a drtivá většina fastfoodových pokrmů. Tím to ale nekončí. Skrytá sůl se často nachází i v potravinách, kde byste to vůbec nečekali. Například v cereáliích, mražených jídlech, zeleninových šťávách, předvařené rýži, instantních těstovinách, nakládané zelenině nebo kečupu. Vysoký obsah soli mají také různé kořenící směsi a ochucovadla, omáčky na těstoviny, balené maso či marinády.

Chuť – to je především vůně

Někteří lidé argumentují tím, že bez soli nemá jídlo žádnou chuť. Tomu nevěřte, 60 až 70 procent toho, čemu říkáme chuť, je totiž ve skutečnosti vůně. Zapomeňte proto na různá ochucovadla a sáhněte místo toho po bylinkách. Můžete použít čerstvé i sušené, nebo si z nich namíchat kořenící směsi podle vlastní chuti. Pro marinádu na maso a ryby zkuste třeba následující mix: do hmoždíře postupně nasypte čajovou lžičku sušené bazalky, oregana a jemně nastrouhané sušené citronové kůry z chemicky neošetřeného citronu. Každou přísadu zvlášť rozetřete a potom všechno smíchejte. Na vařené luštěniny a do salátových zálivek použijte stejné množství celerových semínek (nebo semínek kopru), mletého římského kmínu, majoránky a sušených šalvějových lístků. Postup je stejný jako u předchozí směsi.

Použijte libeček místo maggi

Ještě lepší jsou čerstvé bylinky. Jejich výhodou je vysoký obsah vitaminu C, kyseliny listové a minerálů. Je proto ideální přidávat je do pokrmů nejen při vaření, ale využívat je i ve studené kuchyni do salátů a pomazánek, kde si zachovají maximální množství živin. Chronickým „dochucovačům“ určitě přijde vhod libeček, který v polévce suverénně nahradí přesolené maggi.

Výborně s ním ochutíte také šťávu z pečeně nebo vodu, ve které se vaří brambory. Zkuste i tymián, který na rozdíl od ostatních bylinek vydrží dlouhé vaření, takže se často používá do polévek, omáček, ochucené rýže, těstovin, ale také na ryby, drůbež a zvěřinu. Rozmarýn zase dodá šmrnc pokrmům z rajčat a lilků, bramborám, sýrům a mletému masu. Bazalka je vhodná do salátů, těstovin, na drůbež i ryby. Koprem dobře ochutíte tvarohové pomazánky, omáčky, polévky, bramborový, hlávkový a okurkový salát. Italská kuchyně se neobejde bez oregana (dobromysli), které se hodí hlavně k tučnějším pokrmům. Podporuje totiž vylučování žluči.

Nesolte dětem jídlo

Nadbytečná konzumace soli se týká také dětí, a to už v prvních letech života. Kromě jiného vyvolává pocit žízně, a protože malí caparti milují džusy a sladké limonády, nepřímo tak přispívá k nadváze a obezitě. A ty jsou zase rizikovým faktorem hypertenze. Zní to jako začarovaný kruh, ale nemusí to takhle být – stačí změnit stravovací návyky.

Tip: Sůl není jen bílá

Vyzkoušejte také jiné druhy soli, například růžovou himálajskou, která se těží v Pákistánu na úpatí Himálaje a je považována za nejčistší na světě. Obsahuje 84 minerálů a prvků přesně v poměru, který vyžaduje naše tělo. Černá sůl se zase získává z vulkanické oblasti v Pákistánu a Indii. Ve zdejší kuchyni se používá převážně do salátů. Má velmi specifickou chuť a pomáhá při trávení a čištění střev, proti nadýmání a pálení žáhy.

Zdroj fotografií v tomto článku: Shutterstock.com