Když se cukr stane závislostí

Není cukr, jako cukr?

Kdo se zabývá zdravou výživou tak ví, že cukry dělíme na jednoduché a složité. Jednoduché cukry jsou tedy všechna běžně dostupná sladidla – řepný cukr, třtinový cukr, med, fruktóza (ovocný cukr), laktóza (mléčný cukr) a všechny moderní alternativy cukru jako datlový sirup, kokosový cukr či agáve sirup. Ty všechny mají skoro stejné chemické složení a rozhodně o žádném nelze říci, že by byl zdravější. V našem těle se chovají úplně stejně, jako obyčejný bílý cukr. Do druhé skupiny složitých sacharidů řadíme zjednodušeně řečeno škroby, tedy přílohy. Rýže, brambory a obilné produkty. Jednoduché cukry jsou pro nás okamžitým zdrojem energie, zatímco složité cukry se rozkládají postupně, a tedy jsou zásobárnou energie na delší čas. Kvůli tomu mají rozhodně místo v našem jídelníčku. Závislost, o které mluvíme, se týká závislosti na rychlých cukrech v podobě cukrovinek, slazených nápojů a nejrůznějších pochutin. A pozor si dejte i na potraviny se skrytým cukrem.

Řešíte problémy sladkým?

Na špatnou náladu si doma večer dáte zákusek a o kostičku cukru do kafe navíc? Chuť na sladké se spouští v mozku. A čím víc ho sníme, tím víc ho mozek chce. Sami jsme ho na to naučili. Často se totiž jednalo o podobné situace: po stresovém zážitku jsme snědli celou čokoládu na uklidnění. Dostavil se příjemný pocit uspokojení. Je logické, že mozek po těchto příjemných pocitech doslova prahne a chce jich co nejvíc. Problém ale je, že si je spojil s příjmem štědré dávky cukru. Takže závislosti se mimo jiné zbavujeme i tím, že když dostaneme chuť na sladké, jdeme okamžitě věnovat pozornost něčemu jinému. Mozek tím zaměstnáme a on na chuť na sladké zapomene.

Nejlepší sport je kafe a dort

Problém závislosti na cukru by byl menší, pokud bychom měli dostatečný fyzický výdej a přijatou energii spálili. Kvůli tomu se jídelníček sportujících lidí tolik liší od stravy nesportovců – zkrátka si mohou dovolit osladit život. Můžete zkusit zavést pravidlo, že pokud se během dne odměníte sladkostí, měli byste jít z práce domů pěšky nebo projížďku na kole protáhnout o pár kilometrů. Cukry se samozřejmě ukládají na tloušťku a dle odborníků jsou mnohem nebezpečnější než tuky ve stravě. Zejména proto, že mají přímou souvislost se všemi civilizačními a život ohrožujícími chorobami.

Existuje zdravý cukr?

To je spíš filozofická otázka. Skutečně zdravý cukr je ten, který nepotřebujeme. Ale zmiňme dva typy sladidel, které se poslední roky těší oblibě: čekankový sirup a xylitol. Čekankový sirup je sladidlo vyrobené z kořene čekanky. Od běžných cukrů se liší v tom, že obsahuje velké množství vlákniny inulin a zároveň má nízký glykemický index. Oproti jiným sladidlům má asi polovinu kalorií. Je tedy ideální tam, kde chceme nahradit běžný cukr – k doslazení nápojů, kaší, na palačinky nebo do jogurtu. Dá se říct, že čekankový sirup nám osladí život a my můžeme mít čistší svědomí. Xylitol je březový cukr, který se vyrábí ze dřeva a kůry. Má stejnou sladivost, jako klasický cukr, ale zhruba o 40 % méně kalorií. Nic však není černobílé, a protože čekankový sirup a xylitol jsou stále ještě novinky na poli zdravé výživy, měli bychom k nim přistupovat s rozumem. Uvádí se, že kvůli svým vlastnostem se mohou dostat až do střev, kde mohou narušit přirozenou mikroflóru.

Zkuste omezit přislazování

Zbavit se závislosti na cukru není zas tak složité. Začít můžete tím, že si kávu a čaj osladíte o něco míň. Postupně cukr ubírejte. Za měsíc se dostanete do fáze, kdy pro vás nápoj oslazený tak, jako dřív, bude moc přeslazený. Tak poznáte, že jste na dobré cestě, a tímto postupem za pár týdnů přestanete doslazovat úplně. Druhým krokem je vyřazení prvoplánově sladkých jídel. Zákusky, sušenky, sladké tyčinky, čokoláda nebo bonbony – nic z toho ke svému zdraví skutečně nepotřebujete. Kousek dortu by měl být spíše záležitostí narozeninové oslavy jednou za čas – určitě bychom ho neměli jíst obden. Zkuste se zamyslet také nad skrytými cukry. Ani byste neřekli, kolik cukru najdete v jahodovém kefíru nebo pomerančové minerálce, ale také v obyčejném ovoci. I to bychom mohli považovat spíše za dezert.

Změňte způsob vaření a stravování

Spousta lidí je zvyklá, že doma musí být vždy napečeno. Ani ne tak slavnostní moučníky, jako spíš obyčejné buchty na plech. Ty pak jíme k snídani, ke svačině a ke kávě. Za den spořádáme klidně pět kousků, aniž bychom tomu dávali význam. Doménou české kuchyně jsou také sladká hlavní jídla, která by se v jiných zemích považovala za dezerty. Ovocné knedlíky, žemlovka, buchtičky se šodó. Správně by se na našem jídelníčku měly objevit maximálně jednou týdně a převažovat by měly dny, kdy žádné sladké jídlo nesníme.

Pokuste se nebýt otrokem cukru a nehledat jeho náhražky – zaměřte své chutě jiným směrem. Žijeme v době neuvěřitelných možností a najít si zdravou alternativu mlsání není žádný problém!

Zdroj fotografií v tomto článku: Shutterstock.com