To, že otužování je jednou z bezpečných cest k pevnému zdraví a dlouhému životu, věděli už naši dávní předkové. A moderní vědci jim dnes dávají za pravdu. Patříte k těm, kteří každou zimu ulehnou s chřipkou nebo jinou virózou? Tím spíš byste měli začít s pravidelným otužováním. Lidé, kteří tuhle zálibu provozují, mnohem méně marodí, a to se zdaleka netýká pouze viróz a nemocí z nachlazení. Pozitivní efekt byl zaznamenán také u osob s hypertenzí, cukrovkou druhého typu, vředovou chorobou, nervovými potížemi či různými druhy alergií. Během ochlazování dochází rovněž ke zvýšení hladiny hormonu noradrenalinu, jehož nedostatek bývá spojován s výskytem deprese. Ještě stále váháte, jestli to máte zkusit?
Nic se ale samozřejmě nemá lámat přes koleno. A v případě otužování to platí dvojnásob. Pokud jste se nikdy do ledové vody nenořili, je třeba začít pomalu a zvolna. I tak bude nutné překonat určité nepohodlí. Odměnou vám ovšem budiž zkušenostmi ověřený fakt, že první blahodárné výsledky se dostaví už po 3–4 týdnech. A dokonce se zpočátku vůbec nemusíte otužovat vodou. Stačí i vzduch. Prostě ho na sebe nechte víc působit.
Pro začátek zkuste spát při otevřeném okně. Ideální teplota v ložnici by se přitom měla pohybovat mezi 12 až 18 stupni Celsia. Možná se vám to zdá málo, ale žádné obavy, váš organismus si s tím hravě poradí, a navíc tím povzbudíte k aktivitě svůj hnědý tuk. Že jste o něm ještě neslyšeli? Pak je načase to napravit. Člověk má v těle bílý tuk, který se hromadí na břiše, stehnech a v podobných partiích, zkrátka všude tam, kde to nechceme. Jeho nadbytek vede k nadváze či obezitě a zvyšuje riziko cukrovky a dalších onemocnění. Pak je zde ovšem hnědý tuk, který je naopak naším dobrým parťákem. Štěpí totiž bílý tuk a pomáhá udržovat tělesnou teplotu. Vyšší podíl hnědého tuku s sebou nese celou řadu výhod – rychlejší metabolismus, lepší kontrolu nad krevním cukrem nebo větší citlivost na inzulín. A čím víc hnědého tuku máme oproti bílému, tím jsme také štíhlejší, což je další příjemný vedlejší efekt pravidelného otužování.
Jedním z nejpřirozenějších způsobů, jak se otužovat, je tzv. vzdušná lázeň. To zní velmi poeticky, ale v praxi jde o prosté působení vzduchu na celé tělo (nebo většinu těla). Zacvičte si ráno při otevřeném okně či na terase, jen tak v tílku a šortkách. A přes den choďte doma ve spodním prádle – což má ovšem význam pouze za předpokladu, že v bytě nemáte jako v tropickém skleníku (ideální teplota by měla být maximálně 22 stupňů Celsia). Potom můžete postupně přejít k otužování vodou, které je daleko účinnější – při kontaktu s tělem voda odvádí teplo až dvacetkrát rychleji než vzduch! Začněte velmi zvolna omýváním mokrou žínkou, houbou nebo vlhkým ručníkem. Až si tělo zvykne, přejděte k polévání studenou vodou, či přímo sprchování. Co se týče délky celé procedury, omývání by mělo probíhat 3–4 minuty, polévání a sprchování 1–2 minuty. Možná, že pro vás bude příjemnější střídání teplé a studené vody: nejdřív se 10 minut sprchujte teplou a potom ji na 1 minutu vystřídejte studenou. Na úplný závěr si dejte ještě 3 minuty pod teplou sprchou. Výborným otužovacím prostředkem je také sauna, kterou je dobré za tímto účelem navštěvovat minimálně 1–2krát týdně. A ještě jedno upozornění: někteří otužilci-začátečníci si v dobré víře napustí vanu studenou vodou. To nikdy nedělejte! V ledové lázni, kde není dost prostoru na to, abyste se mohli hýbat, hrozí reálné nebezpečí prochladnutí.
Působení chladu má na naše tělo řadu pozitivních účinků. Jaké to jsou? Tak například:
Tip na závěr pro pokročilé otužilce: Zkuste si v zimě užít i další kratochvíli: pokud se vám naskytne možnost, proběhněte se v čerstvě napadaném prachovém sněhu, nebo se v něm rovnou vyválejte. Je to nepopsatelný zážitek!
Zdroj fotografií v tomto článku: Shutterstock.com