V roce 2014 proběhla ve Švédsku rozsáhlá studie, která analyzovala zdravotní záznamy přibližně 2,6 milionu jedinců narozených mezi lety 1973 a 2001. Kromě jiných aspektů byl pozorován vliv věku otců na potomky z řad sourozenců. Ukázalo se například, že děti, které se svému otci narodily po 45. roce života, měly až 3,5krát vyšší riziko výskytu autismu a 13krát vyšší riziko ADHD. Dokonce až 24,7krát se u nich zvýšila pravděpodobnost výskytu bipolární poruchy oproti sourozencům, kteří se jejich otcům narodili mezi 20. a 24. rokem. Zdá se tedy, že vysoký věk se může nepříznivě projevit na psychické kondici jedince.
Po 50. roku se navyšuje počet spermií s různými stupni poškození a přibývá mutací, které se následně mohou projevit u dítěte. Nejčastěji jsou pak na vině mutace takzvaně bodové, tedy takové, jež se týkají jen jednoho nukleotidu, základní stavební jednotky DNA. Právě tento typ mutací stojí za onemocněními, jakými jsou například Crouzonův syndrom (deformovaný tvar lebky) nebo Pfeifferův syndrom (srůsty na lebce) kvůli nimž se nemůže mozek normálně vyvíjet. Jedná se až o osmkrát častější pravděpodobnost než u mladších otců.
Ačkoliv muži také procházejí přechodem, takzvanou andropauzou, jistou míru plodnosti si často zachovají až do vysokého věku. Občas tak získají pocit, že na rozdíl od žen mohou rodičovství bez obav oddalovat. Je to dáno především tím, že mužům se tvoří nové pohlavní buňky podstatně déle než ženám. V historii navíc lidé věřili tomu, že za neplodnost nese zodpovědnost žena, dnes ale víme, že v třetině případů je problém na straně muže, přičemž další dvě třetiny si mezi sebe spravedlivě dělí ženy a celé páry. Nezřídka hraje zásadní roli právě mužovo stáří.
Neznamená to však, že by se muži od určitého věku měli vzdávat možnosti mít vlastního potomka. U početí zajištěného asistovanou reprodukcí je vyšší pravděpodobnost, že se narodí zdravé a spokojené miminko než přirozenou cestou. „Stačí se obrátit na kliniku, kde je standardem provést celé spektrum vysoce úspěšných metod k selekci zdravých a nefragmentovaných spermií. K početí vytouženého dítěte postačí, byť jen jediná z nich,“ říká ředitelka reprodukční kliniky Repromeda MUDr. Kateřina Veselá, Ph.D. Jen je třeba mít na paměti, že nejhorším nepřítelem plodnosti je u všech čas.
Zdroj fotografií v tomto článku: Shutterstock.com