Můžeme rozlišovat dva druhy astma: průduškové neboli bronchiale a srdeční neboli cardinale. Srdeční znamená, že naše srdce není dostatečně silné, aby dokázalo odčerpávat krev z orgánů a hromadí se v plicích. To se projevuje i dušností, problémy s dýcháním a bolestí na hrudi. Ve většině případů se ale naštěstí jedná o astma průduškové, jedno z nejčastějších chronických chorob horních cest dýchacích.
Průduškové astma si můžeme definovat jako chronické zánětlivé onemocnění průdušek, které se sice nedá vyléčit, ale pomocí režimových opatření a léků se dají příznaky natolik utlumit, že nemocného v běžném životě vůbec neomezují. Jedná se vlastně o zánět průdušek. Ty jsou stažené, oteklé a tvoří nadbytek hlenu, jde o takzvanou bronchiální hyperaktivitu).
Spouštěčů tohoto onemocnění je celá řada. Především se hovoří o znečištěném životním prostředí, v němž žijeme (to se týká hlavně měst), velký podíl má ale i stres, časté nemoci, velká fyzická zátěž, dědičnost či nějaké velké emoční vypětí. Případně se jedná o alergické astma, které se objevuje vždy po setkání s alergenem (zvíře, prach, roztoči, pyl apod.)
Nemocní si nejčastěji stěžují na tyto potíže:
Už bylo řečeno výše, astma jako takové se vyléčit nedá, ale díky správné léčbě a opatřením můžete mít nemoc pod kontrolou. Dokonce se člověk trpící astmatem nemusí omezovat ani při pohybových aktivitách. Stěžejní je včasná diagnóza (pomocí spirometrie), protože u neléčeného astma se projevy zhoršují, stažení průdušek se stává trvalé a nelepší se ani po podání léků. Lékař předepíše jednak dlouhodobé léky na léčbu zánětu v průduškách (ty se obvykle inhalují), ale i medikamenty pro akutní použití, tedy ve chvílích, kdy se dostaví astmatický záchvat. I proto by měl astmatik mít u sebe neustále inhalátor.
Aby léčba byla co nejúspěšnější, pamatujte na tyto body. Cílem je dráždit průdušky co nejméně. Vždy je nutné spolu s lékaři (alergolog, pneumolog, praktik) definovat hlavní spouštěč záchvatů a tomu se vyhýbat. Dále pomáhá:
Autorský článek.
Foto: Shutterstock.com, Unsplash.com