Přerušovaný půst jako účinná strategie hubnutí

V angličtině se tato metoda stravování nazývá intermittent fasting (IF), což by se dalo přeložit i jako přerušované hladovění. To je ale nepřesné. Lidé, kterým střídání delší doby jedení a poté zase nejedení vyhovuje, to takto dělají proto, že se při tom cítí v pohodě a rozhodně netrpí hladem. K tomuto způsobu stravování se ve světě přiklání i celá řada osobností, například z hereckého světa.

Předci půst znali

„Půst byl u našich předků běžný, hlavně v chladné části roku. My jsme ho z našich životů vytlačili stejně, jako spánek a odpočinek,“ říká výživová a wellness poradkyně Zuzana Klofandová. Přerušovaný půst může každý držet podle toho, jak mu to nejvíc vyhovuje. Může nejíst 12, 14, 16 nebo 20 hodin během jednoho dne. Může ale také zařazovat půst třeba každý týden na 24 nebo 36 hodin, postit se dva dny v týdnu nebo dokonce ob den. Nejoblíbenější jsou mezi lidmi hlavně půsty v části dne.

Přerušovaný půst: Snadný a levný

Podle Zuzany Klofandové má přerušovaný půst bezpočet výhod. Nemusíme být experty na výživu a znát kalorické štítky potravin, abychom mohli držet půst. Půst je také levný. Není třeba investovat tisíce do speciálních doplňků stravy slibujících zázraky, které navíc nefungují na všechny stejnou měrou. Kdykoliv chceme půst praktikovat, stačí se jen rozhodnout a začít.

Nestihneme sníst tolik jídla

Nejsnazší a dlouhodobě udržitelné jsou přerušované formy půstu. Držet 12 - 14hodinový půst je zcela přirozené a není problém režim takto začlenit do svého každodenního života. Výraznějších výsledků se ovšem dosáhne s půsty, které trvají 16 – 20 hodin. Zásadní ale je, že během stravovacího okna by kalorický příjem měl být stejný, jako obvykle sníme ve větším počtu porcí, jídla by měla být dvě až tři s dlouhými pauzami. Ale většinou toho sníme méně a nepřijmeme tolik energie, takže hubneme.

Cukry versus tuky

Když se postíme, naše hladina inzulinu zůstává stabilní a nízká. „Inzulin je hormon, který přemisťuje cukr, přijatý stravou, do buněk, kde je přetvořen na energii. Cokoliv sníme, během půstu i mimo něj, naši hladinu inzulinu naopak zvedne. Ať je to olíznutí lžičky nebo snězení celé porce, hladina inzulinu se tak jako tak zvýší,“ vysvětluje výživová poradkyně. Čím obsahuje daný pokrm více sacharidů a cukrů, tím se hladina inzulinu vychýlí ještě víc a od vytouženého spalování tuků se vzdalujeme na míle daleko. Pokud je hladina tohoto hormonu vysoká, tělo nikdy nebude využívat tuky jako zdroj energie, ale vždy upřednostní cukr, který je rychle k dispozici.

Kolísání inzulínu brání hubnutí

Většina současných diet poníží náš kalorický příjem. Jíme třeba pětkrát denně - naše hladina inzulinu se tak pořád zvyšuje a zase snižuje, i pokud sníme jen jablko ke svačině. A právě kolísání inzulinu je zabijákem hubnutí, ač máme pocit, že jíme málo a jsme v kalorickém deficitu. To tak sice je, ale tělo funguje na úsporný režim, snižuje se náš bazální metabolismus, často přicházíme o svalovou hmotu. Důsledkem je selhání spolu s jojo efektem, tedy rychlým přibráním po ukončení diety. „Naproti tomu studie ukazují, že půst dokáže bazální metabolismus zrychlit. Hladina inzulinu je během půstu nízká, zvyšuje se pouze k večeru díky biologickým rytmům. Po přerušovaném půstu tak jojo efekt nenastává,“ dodává Zuzana Klofandová.

Zdroj fotografií v tomto článku: Shutterstock.com