Jogurt, kefír a spol. Proč je mít v jídelníčku?

Věřili byste, že v našich střevech se nachází zhruba 100 bilionů bakterií? Nebo jinak –  400 až 500 druhů bakterií v astronomickém počtu 1014, které dohromady váží asi jeden a půl kilogramu? Neuvěřitelné, ale je to tak. Jejich hlavní funkcí je úspěšně osídlit střevní sliznici, která se pak může dostatečně bránit vniknutí nežádoucích patogenů z povrchu sliznic do vnitřního prostředí organismu. Tyto „přátelské bakterie“ mají navíc schopnost produkovat látky, jimiž samy sebe chrání a zároveň vytváří nepříznivé prostředí pro cizorodé bakterie. Že je to v tom našem těle dokonale zařízené, viďte? Má to ale háček – tito naši spojenci jsou schopni řádně fungovat pouze tehdy, jestliže mají optimální životní podmínky a jsou-li ve střevech zastoupeni v potřebném množství.

Od střevní nerovnováhy k depresi

Bohužel, střevní bakterie jsou velmi citlivé k mnoha faktorům, které jejich kolonie bez milosti likvidují. V první řadě jde o nevhodnou stravu, ve které převažuje nedostatek vlákniny a jednoduché cukry. Ty se nacházejí hlavně ve sladkostech, slazených nápojích, džusech a pečivu, ale také v průmyslově vyráběných potravinách (instantní polévky, omáčky, různá dochucovadla apod.), které navíc obsahují umělé příchuti, konzervanty, syntetická sladidla, glutamát sodný a spoustu další chemie. Ruku na srdce, kdo z nás může s čistým svědomím říct, že se něco z toho aspoň jednou za čas neobjeví u něj na talíři? A co teprve ti, kteří si tenhle „divoký koktejl“ dopřávají denně! Není divu, že si tím střeva pěkně rozhodí. Nemluvě o potravinách z fast foodu, které postrádají jakoukoli nutriční hodnotu a jsou doslova napěchované prázdnými kaloriemi.

Každé narušení rovnováhy střevní mikroflóry přitom vede k méně či více závažným potížím, od plynatosti a poruch trávení až k oslabené imunitě. Vědci se také domnívají, že změny střevní mikroflóry mohou být příčinou vážných nemocí, jako je např. cukrovka nebo různé duševní a neurologické poruchy.

Stres – tichý a záludný nepřítel

Šiky našich spojenců ve střevech povážlivě řídnou také v důsledku konzumace alkoholu nebo syntetických látek obsažených v lécích, ale i kvůli kouření, prodělaným nemocem, různým hormonálním změnám, vyššímu věku a v neposlední řadě kvůli stresu, kterému se někdy říká zabiják dnešní doby, což vůbec není daleko od pravdy. Některé z těchto faktorů můžeme ovlivnit více, jiné méně a další vůbec. Je proto dobré podpořit kolonie střevní mikroflóry užíváním tzv. probiotik – živých mikroorganismů, které by měly být přirozenou součástí mikrobiálního osídlení každého jedince. Probiotika můžeme dodat tělu běžnou stravou nebo prostřednictvím potravinových doplňků, které jsou volně k dostání v lékárnách.

Nejbohatší přírodní zdroje probiotik:

• jogurt s živými bakteriálními kulturami
• kefír
• kysané zelí
• tempeh (kvašený výrobek ze sóji)
• kimchi (fermentovaný korejský salát)
• miso (kořeněná sójová pasta)
• kombucha (fermentovaný nápoj z černého nebo zeleného čaje)
• nakládané okurky
• tradiční podmáslí (čistá zbytková tekutina při výrobě másla)

Další informace o střevním mikrobiomu se můžete dočíst i v článku Braňte se infekcím: Podpořte své střevní bakterie!

Zdroj fotografií v tomto článku: Shutterstock.com