Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním. Více se dočtete zde

Jak se vyznat v informacích na obale potravin

Publikováno: 4.3.2021
Jak se vyznat v informacích na obale potravin

Zdenka Jeníčková

Redaktorka

Více o autorovi

V obchodech s potravinami dnes najdeme nepřeberné množství značek od každého druhu zboží, což na jednu stranu umožňuje velké možnosti výběru, ale zároveň je v tom jistá záludnost. Rozdíly ve složení nabízených produktů jsou leckdy propastné a zákazník je odkázaný na podrobné čtení etiket. Ruku na srdce, čtete podrobné informace na obalech? A víte, co všechny ty údaje znamenají?

Takže si to trochu zjednodušíme. Základní rada při nákupu zní: čím kratší etiketa, tím lépe pro zdraví konzumenta. Z toho pokud možno vycházejte a ponechte v regálu výrobky, na jejichž zadní straně se nachází celé romány složené z mnoha nejrůznějších „éček“.

Všechna „éčka“ nejsou nebezpečná

S jejich názvy si většina lidí absolutně neví rady. Pokud je neznáte a nechcete si zjišťovat jejich „pravou totožnost“, řiďte se jednoduchým doporučením odborníků a snažte se vybírat potraviny, které obsahují maximálně tři. Ale zase zbytečně nepanikařte. Ne každé „éčko“ znamená hrozbu pro naše zdraví. Například pod označením E300, což je kyselina askorbová, se skrývá docela obyčejný vitamin C.

Sledujte pořadí jednotlivých složek

Dále je třeba sledovat pořadí surovin na etiketě. Jednotlivé složky zde v žádném případě nejsou uváděny v nahodilém sledu. Naopak. Suroviny musí být vedle sebe řazeny tak, že ta s nejvyšším obsahem v daném produktu stojí vždy na prvním místě. Pokud tedy kupujete třeba vanilkovou zmrzlinu, a chcete si opravdu pochutnat, první v řadě ingrediencí musí být smetana nebo mléko. Nemůžete se rozhodnout mezi dvěma játrovými paštikami? Kupte tu, která má ve složení na prvním místě játra. Nikoli vepřovou kůži, sádlo nebo vodu. Tak prosté to je.

Skutečně se jedná o raw produkty?

Přestože údaje na etikách musí být pravdivé a nesmějí zákazníka klamat ve složení potraviny, jejím původu, vlastnostech, způsobu výroby, trvanlivosti ani množství, občas narazíme i na klamavé informace. To se týká například stále oblíbenějších raw produktů. V české ani evropské legislativě totiž není dosud ustálené, co přesně označení raw znamená. Výrobci na to velmi rádi hřeší a označují tak produkty, které jsou sice vyráběné za nízkých teplot, ale ze surovin, které byly tepelně zpracované, takže finální efekt je jaksi o ničem.

Natural si na přírodu jenom hraje

Populární jsou dnes také produkty s označením natural (nebo přírodní). Ani to nemá v legislativě žádnou velkou oporu a v praxi může znamenat ledacos. Rozhodně tento termín nelze zaměňovat s pojmy BIO nebo EKO, které mohou být používány pouze u certifikovaných produktů. Vezměme si například takové pesticidy. Označení natural vám jejich nulový obsah v žádném případě nezajistí (na rozdíl od výrobků s BIO certifikátem), maximálně může znamenat, že při výrobě nebyly použity přídatné látky. Ale co použité ingredience, které téměř jistě obsahují zbytky pesticidů? Na tom tedy nic přírodního není.

Dnes už to jde i bez glutamátu

„Uzeniny jsou jídlem bohů, neboť jen bohové vědí, co se v nich ukrývá,“ napsal kdysi úsměvně německý básník Jean Paul. Přídatné látky jsou opravdu častou přísadou v uzeninách, kde mnohdy najdete nekonečnou řadu „éček“. Naštěstí době, která v tomto ohledu zažívala svůj boom, už pomalu odzvonilo, takže dnes v obchodech nacházíme stále více výrobků bez glutamátu sodného (zvýrazňovač chuti E621), který často vytvářel chuť i tam, kde žádné maso nebylo. Další šikovný trik. Zákazníci místo kvalitního masového párku konzumovali pouhý ochucený drůbeží separát (semleté zbytky kuřat po oddělení kvalitního masa) a ještě si u toho pochutnali. Faktem ale je, že o složení podobných „lahůdek“ leccos napovídá jejich cena, která je nižší, než u kvalitních výrobků.

Genetická manipulace? Kdepak!

Látkou, které se však v případě uzenin většinou nevyhnete, jsou dusitany, a to z jednoho prostého důvodu – díky nim si maso uchová svou jasně růžovou barvu. A upřímně, málokdo je ochotný konzumovat šedivé maso. Dusitany také chrání výrobek před škodlivými bakteriemi. Dusitan sodný najdete na etiketě pod označením E250.

Další běžnou položkou v seznamu ingrediencí je modifikovaný škrob (číselná řada E1401–E1452), který se řadí mezi tzv. stabilizátory. To znamená, že dokáže udržet strukturu potravin a zároveň je zahušťuje. Často se tedy využívá jako „plnidlo“. U modifikovaného škrobu se mnoho lidí domnívá, že se jedná o geneticky modifikovanou potravinu, tedy něco, čemu je lepší obloukem se vyhnout. To je ale v tomhle případě dáno jen podobností názvu. Výraz modifikovaný odkazuje na fyzikálně-chemické procesy, např. tepelnou úpravu, nikoliv genetickou manipulaci.

Velký pozor na zářivé barvičky

Máte malé děti? Pak jim jistě občas v obchodě koupíte nějakou tu sladkost. Prckové letí hlavně na zářivé barvičky, jako jsou lentilky, různé barevné žížalky, pestré ovocné pendreky a podobné věci. V tomhle je však třeba mít se na pozoru. Jednak děti nemusí mít všechno, co si vydupou, vykřičí a vyvzdorují, a hlavně jim takové „dobrůtky“ ani trochu neprospívají. To moc dobře vědí hlavně rodiče dětí s hyperaktivitou, při které se doporučuje omezit umělá barviva a konzervanty, jež mohou mít souvislost se zhoršeným průběhem ADHD: E320 – butylhydroxyanisol, E321 – butylhydroxytoluen, E319 – terciální butylhydrochinon, E127 – erythrosin, E124 – košenilová červeň A, E110 – potravinářská žluť 3, E133 – potravinářská modř 2, E143 – fast green FCF, E122 – azorubin (kompletní seznam „éček“ včetně těch nebezpečných najdete na www.ferpotravina.cz). Ze stejných důvodů se vyhýbejte také průmyslově zpracovaným potravinám, barevným a kolovým nápojům, nebo energy drinkům.

Zdroj fotografií v tomto článku: Shutterstock.com

 

Nemáte ještě svůj účet?

Zaregistrujte se a získáte u nás zcela zdarma řadu výhod :)