Ze života našich předků: Jak chutnaly Vánoce

Kouzelná moc devítky

Devítka je považována za magické číslo obecně, a za dob našich předků, navíc o Vánocích, se jednalo o velmi důležitou věc. Štědrovečerní večeře proto mívala devět chodů. Z dnešního pohledu ale vlastně nešlo o nic opulentního. Jedly se hlavně obiloviny, luštěniny, vánočka, perník, ořechy, sušené ovoce či kaše. Prakticky šlo o jídla velmi podobná tomu, co se jedlo ve všední dny, jen si je lidé trochu ozvláštnili. Maso proto nehrálo prim – jednak bylo důležité držet půst, a také bylo extrémně nedostupné. A co tradiční štědrovečerní ryba? Ta se v Čechách začala jíst teprve v 19. století.

Prostřít pro nezvané strávníky a nakrmit zvířata

S jídlem se o Vánocích pojilo mnoho zvyků, které mnozí dodržují i dnes. Vždy se mělo prostřít jedno místo u stolu navíc – to kdyby přišel nečekaný host. S výslužkou se nemohlo zapomenout na hospodářská zvířata. Byla zdrojem obživy, takže se jim slušelo náležitě poděkovat. A pak se také věřilo, že o Štědrém dnu mohou promlouvat s lidmi. Na okraj stolu se dávala ošatka s chlebem, aby měla rodina po celý rok co jíst.

Jaké poselství nám tyto tradice mohou přinést do moderní doby? Poslední roky ukazují, že neomezený přístup potravin není tak samozřejmý, jak jsme si mysleli. I u nás jsme potkávali prázdné regály, na druhém konci Země stále víc lidí trpí hladem a chudobou. Je zvláštní, jak reálně se staré tradice promítají do dnešní doby, co říkáte?

Není proto od věci uvařit si pár klasických jídel našich předků, která jsou postní, skromná, a přesto chuťově vynikající.

Černá omáčka chutná jinak, než byste čekali

Vlastně nejde o úplně typickou omáčku, jaké známe. I když jsou lidé, kteří mají rádi černou omáčku k masu, nebo dokonce k rybě, nejlepší je jako doplněk k vánočce. Černá omáčka má i jiné krajové názvy, například muzika či odvárka.

Připravíte ji skutečně jednoduše: pokrájejte sušené švestky, rozinky, jablečné křížaly a oříšky s mandlemi. Ty zalijte vodou, můžete přidat i skořici a hřebíček. Ovoce uvařte doměkka a přidejte švestková povidla. Pokud by se vám zdála omáčka příliš řídká, můžete ji zahustit nastrouhaným perníkem. Správná černá omáčka má v sobě kousky ovoce a ořechů, ale pokud vám to tak bude chutnat víc, klidně ji rozmixujte dohladka.

Někdo do černé omáčky přidává i čokoládu. O tom, zda je to součást staročeského receptu, se můžeme sice přít, ale pravdou je, že chuť omáčky to vystřelí až do nebes.

Houbový kuba

V jádru prosté staročeské jídlo, které však rozhodně patří i do moderního jídelníčku. Houbový kuba se běžně připravuje z ječných krup. Je na vás, zda dáte přednost jemným krupkám, nebo větším perličkám. Vynikající je ale také z pohanky nebo jahel. Obiloviny se uvaří doměkka, lepší je to ve vývaru.

Mezitím si připravte houby. Ty sušené předem namočte, zceďte a pokrájejte. Vylepšit je můžete orestováním na cibulce. Rozhodně nesmí chybět česnek, jehož palčivou chuť také zjemní krátká úprava na pánvi.

Krupky smíchejte s houbami, osolte, opepřete a přidejte majoránku a kmín. Houbový kuba je postní jídlo, což znamená, že by se neměla přidávat ani uzenina, ani příliš omastku. Pekáček ale přece jen vytřete máslem nebo sádlem, aby se kupa nepřipekl. Stačí mu dvacetiminutové zapečení na 170 stupňů. Výborný je k němu třeba salát z kysaného zelí.

Zdroj fotografií v tomto článku: Shutterstock.com