Dispozice člověka do jisté míry předurčuje dominance jedné z mozkových hemisfér. Ze školy si nejspíš pamatujete, že náš mozek je tvořen levou a pravou hemisférou, přičemž každá ovlivňuje naše chování a vnímání světa odlišným způsobem. Levá hemisféra je zaměřená na analytické a logické myšlení, početní operace, schopnost verbální komunikace, plánování, racionální přístup k životu, ale také praktičnost a smysl pro disciplínu. V pravé hemisféře sídlí kreativita, abstraktní myšlení, emoce, fantazie, empatie a intuice. Což může být odpovědí na otázku, proč je mezi leváky (s dominantní pravou hemisférou) takové množství umělců. A jsou dokonce tací, kteří levorukost spojují přímo s genialitou...
Dává vaše dítě v předškolním věku přednost levé ruce? Nepropadejte panice a zbytečným obavám. Ve škole dnes na něj nikdo skrz prsty koukat nebude a díky šikovným pomůckám určeným právě pro leváky si nemusíte dělat hlavu s ušmudlanou písankou plnou rozmazaných písmenek. Pero s hrotem, který se nerozmazává, není však zdaleka jediná vychytávka, která usnadňuje život levorukým školáčkům. Můžete jim pořídit také speciální rýsovací sadu, nůžky či ořezávátko, a dokonce i herní myš nebo třeba kytaru! V Česku existují kamenné i online prodejny potřeb pro levoruké, kde tohle všechno bez problémů seženete. A ještě mnohem víc.
Přesto život v pravorukém světě není pro leváky zrovna snadný. Ve spoustě věcí se musí přizpůsobit, ať se jim to líbí, nebo ne. Praváci mají zkrátka početní převahu, a proto je pro ně zkonstruována i většina výrobků. Leváci tak denně zakoušejí nepříjemné situace, a to i doma (v koupelně, kuchyni atd.), neboť spousta ovládacích prvků, kliček, úchytů a rukojetí je pro ně na nepřirozeném místě. A co teprve taková šaltpáka! Není divu, že jsou levorucí lidé během života vystaveni vyššímu riziku úrazů, což potvrzuje také statistika. Náš svět prostě není pro leváky. Je to dost nefér, uvážíme-li, že mezi námi žije 10 procent levorukých lidí, což není zanedbatelné číslo.
Existuje také „zkřížená lateralita“. To se týká lidí (ať už leváků či praváků), kteří jednou rukou píšou a druhou třeba odemykají dveře. Pojem lateralita znamená nerovnoměrné využívání párových orgánů – ruky, nohy, oka, ucha (jejími nejznámějšími projevy jsou právě leváctví a praváctví). Je-li dominantní celá jedna strana, jedná se o lateralitu souhlasnou. Pokud však používáte například pravou ruku a levé oko, jde o lateralitu zkříženou. A ta dokáže v dětské motorice napáchat pořádnou neplechu. Takové děti obtížně čtou i píšou, bývají pomalé a neohrabané.
Pokud tedy vaše dítě bere tužku střídavě do levé a pravé ruky i po čtvrtém roce věku, obraťte se raději na odborníka. Ten zjistí, které oko je u dítěte dominantní, případně se lze orientovat také podle dominance dolní končetiny. Jestliže váš potomek obě ruce střídá, je vhodnější nenásilným způsobem navozovat dominanci té ruky, která je souhlasná s okem (např. pravé oko – pravá ruka). Které oko je u dítěte dominantní, snadno poznáte i sami. Stačí, když ho necháte nakouknout klíčovou dírkou nebo se podívat do hledáčku fotoaparátu. Dominanci nohy zase prozradí kopnutí do míče, nebo třeba sklouznutí.
V některých částech světa to leváci měli opravdu velmi těžké. Například japonský muž měl právo svou manželku-levačku kdykoli opustit. V řadě afrických zemí se zase levorukým dětem polévala ruka vařící vodou, aby v ní odumřely nervy. Také v arabských kulturách je leváctví považováno za stigma, což pramení z minulosti. V době, kdy byl papír drahý a v pouštních oblastech nebyl dostatek vody, bylo zvykem utřít se po velké potřebě levou rukou, kterou lidé tradičně považovali za nevhodnou k jakékoli jiné činnosti (zejména k jídlu). Také ve staré Číně platila levá strana za „tu zlou“. Někteří Číňané si možná ještě pamatují tresty za to, že se jim nedařilo být praváky.
Zdroj fotografií v totmo článku: Shutterstock.com