Zvýšená přecitlivělost komplikuje život až jedné pětině lidí. Nepatříte k hypersenzitivním lidem i Vy?

Zvýšená přecitlivělost komplikuje život až jedné pětině lidí. Nepatříte k hypersenzitivním lidem i Vy?

2 min. čtení Redakce
Pokud jste svým okolím označováni za příliš přecitlivělé, nemůžete za to ani tak vy, jako vaše nervová soustava, která přicházející vjemy zpracovává mnohem intenzivněji než u ostatních. Pravdou je, že příliš citliví lidé mohou mít život o něco komplikovanější. Přecitlivělost neboli hypersenzitivita není sice platnou diagnózou, ale lékaři se s ní setkávají čím dál častěji.

Ty jsi ale „cíťa“!

Hypersenzitivita je dnes známá také pod zkratkou HSP (Highly sensitive people). Zvýšená citlivost projevující se ve vztahu k mnoha typům podnětům umí život často velmi znepříjemnit. Hypersenzitivní lidé jsou vnímavější nejen na smyslové vjemy, jako např. na hluk, pachy, světlo, chlad, teplo, ale vyšší míra citlivosti se projevuje i např. nadměrnou schopností empatie. Tito lidé nadměrně řeší nejen pocity své, ale i pocity ostatních lidí. To, nad čím by člověk mávl rukou, hypersenzitivním lidem bude v hlavě rezonovat mnohem déle. Mnoho hypersenzitivních lidí je svým okolím vnímáno jako přecitlivělí cíťové, hysterky, hypochondři, zkrátka ti, kteří vše přehánějí. Nepochopení je to, s čím se hypersenzitivní lidé setkávají na každém kroku.

 

Sklon k úzkosti jako typický znak

Hypersenzitivita může být často nesmírnou zátěží. Citliví lidé se mnohem častěji potýkají se stresem, a proto jsou mnohem úzkostnější. Úzkost jako osobností rys, je tak u většiny hypersenzitivních lidí typickým znakem. Díky tomu bychom je pak často potkali v ordinacích psychiatrů a psychologů s diagnózou z mnoha úzkostných poruch. Zatímco v zahraničí je s hypersenzitivními lidmi pracováno a tento pojem lékaři uznávají, v Čechách není přecitlivělosti věnována taková pozornost, jakou by si jistě zasloužila.

 

Patříte mezi hypersenzitivní i Vy?

Podle statistik by HSP mohl být označen každý pátý člověk. Možná, že i Vy. Pokud ano, je vaše prožívání hluboké, což je patrné zejména tehdy, pokud se zamilujete. Jste vysoce intuitivní a namísto racionálním důkazům věříte svému srdci. K pláči vás přivede i intenzivní umělecký zážitek. Snadněji vás unaví pobyt ve společnosti, protože vjemů je na vás často až příliš. Býváte často ostatními považování za „vrbu“, které se ostatní svěřují. Hluboce se vás dotýkají i globální témata, která mnohé příliš netrápí. Máte silně vyvinutý smysl pro spravedlnost, zásadovost a zodpovědnost. Jste vůči sobě nadměrně kritický a často o sobě pochybujete. Váš vnitřní svět je velmi bohatý a plný různých „kdyby“. Tak co, poznáváte se?

 

Vnímáte to, co ostatní vůbec neregistrují?

Jedním z mála odborníků, kteří se hypersenzitivitou zabývají, je psycholog Jiří Tyl, který pro portál Psychologie.cz vysvětluje, co se za přecitlivělostí skrývá. Snadná vzrušivost, excitace, je typickým znakem hypersenzitivních lidí. „Při vyprovokování stresové reakce se jejich nervová soustava nabudí natolik, že se pak nemohou soustředit na běžné malé věci – stáhnou se a zablokují“, uvádí Tyl. Dalším typickým znakem je nízký práh pro smyslové podněty, což znamená, že tito lidé vnímají takové smyslové podněty, které většina lidí vůbec neregistruje. Podle Tyla není nelze hypersenzitivitu brát jako diagnózu, protože jí „trpí“ až 20 % populace.

 

Neurotik nebo přecitlivělý člověk?

Pokud se ocitnete v důsledku své přecitlivělosti u lékaře, můžete se setkat s tím, že budete odcházet s nálepkou neurotika. Tzv. neuroticismus je ovšem něco trochu jiného. Jde náchylnost k emoční labilitě, nadměrným obavám a strachům, které provází nepříjemné tělesné symptomy.  Podle terapeutky Aleny Wehle, která se HSP také zabývá, je ale hypersenzitivita dědičným povahovým rysem. „Vysoce citliví dostali do vínku extrémně citlivou nervovou soustavu. Zaznamenávají i ty nejjemnější zvuky, vůně nebo odlišnosti. Stejně jako ta rostlina mimóza, které se u nás říká citlivka – reagují na jemné doteky a vždy to u nich vyvolá nějakou reakci.“ Jak Wehle na svém blogu dále uvádí: „Popírání vlastní citlivosti je obvykle cestou do pekel. Pokud se budeme snažit předstírat, že jsme někým jiným a sami sobě nalhávat, že ve skutečnosti prožíváme něco jiného, než nám tělo říká, dostaneme za odměnu velmi nízkou sebehodnotu a sebeúctu. A jak sami víte, to v životě nemůžete potřebovat. Když si nebudete vážit sami sebe, nebudou to dělat ani ostatní.“

 

Zdroj: psychologie.czalenawehle.cz

Foto: Shutterstock.com. Unsplash.com

Autor: Denisa Salvová

Nejčtenější

Mohlo by vás zajímat

instagram-svg c17d5218-e2fc-42ea-819e-539ea2e6c70d-svg Capa 1