Na začátku vztahu, kdy máme nasazené „růžové brýle“, není jednoduché citovou závislost partnera odhalit. Bývá totiž zaměňována s láskou. Ano, s opravdovou láskou. S tou, na kterou všichni celý život čekáme. Na začátku vztahu to možná vypadá jako pohádka. Máte pocit, že jste konečně potkali toho pravého nebo tu pravou. Partner bez vás nemůže být ani minutu, neustále vás kontaktuje, aby zjistil, jak se máte a co děláte. Hltá každé vaše slovo, dokonce se kvůli vám vzdal svých koníčků, přátel a neustále vám zdůrazňuje, že bez vás nemůže být. Chce být s vámi jedno tělo, jedna duše.
I když to vypadá jako pohádkový vztah, časem v takovém vztahu nic pohádkového nenajdete. Emoční závislost a patologická láska jsou rizikem mnoha vztahů. Neměli bychom ztrácet sebe sama na úkor své lásky, protože i láska má své hranice. Bohužel nastavení určitých hranic zamilovanému partnerovi je mnohdy to nejtěžší.
Citově závislý člověk se nejvíc obává opuštění, a proto je jeho jediným cílem partnerova spokojenost. Největší hrozbou je rozchod. Čím delší vztah bude, tím těžší bude partnera opustit. Čím více očekávání a energie partner do vztahu investoval, tím hůře bude konec vztahu snášet. U závislých vztahů, resp. jejich konce se můžeme setkat i s tzv. demonstrativními sebevraždami, vydíráním či stalkingem. Pokud jsou vám uvedené rysy citové závislosti až známe, jediná rada zní: Rychle pryč!
Nejdůležitější je si připustit, že nejde o lásku, ale o závislý vztah. Je dobré si napsat seznam důvodů, proč v takovém vztahu nadále nezůstávat. Přemýšlejte, co všechno rozchodem získáte. Dělejte věci, které v závislém vztahu dělat nešly. Věnujte se sami sobě, stýkejte se s přáteli a těmi, na které jste poslední dobou zapomínali. Jedině tak, že znovu najdete sami sebe, se můžete od citové závislosti pokusit oprostit. Pokud máte pocit, že se odpoutat nedokážete, vyhledejte pomoc odborníka.