Jak na ty malé?
Malé děti se učí nápodobou a pokud jim dáme prostor, překvapí nás svou šikovností. V tomto období dělají rády vše, co vy a ideálně s vámi = nejlepší čas, kdy jim ukázat, že úklid je potřeba a společně to může být legrace. Když je odeženete teď (ať už ze sebelepšího důvodu), špatně se k činnosti vracejí později, kdy ji vyžadujeme. Zohledněte, že čím mladší dítě, tím méně pozornosti udrží u jedné činnosti.
Jaké návyky budovat? Sklízejte věci při ukončení nějaké činnosti, nechte je odnášet nádobí po jídle či otřít stůl, když jim něco ukápne. Zpočátku to může trvat déle a paradoxně může být úklidu i trošku víc, ale trpělivost a hravost se v tomto případě více než vyplatí. Dítě má pocit sounáležitosti a cítí své místo v rodině.
Co se školáky?
Školáci už mívají svůj názor. Vylaďte tedy pravidla úklidu společně. V tomto věku už je vhodné domluvit se na pravidelných povinnostech, které dítě plní samo a nese za ně zodpovědnost. Může to být samostatný úklid a příprava školních potřeb (umytí krabičky na svačinu), vynášení odpadků, vyklízení myčky či úklid vypraného prádla. Zde to může být těžší paradoxně pro vás - „vydržet“ nekontrolovat průběh. Zároveň dítěti dejte možnost, aby přišlo samo, když si neví rady nebo když se to nedaří dle jeho představ. Dítě touto tichou podporou získá cennou sebedůvěru a samo pak překvapí iniciativou.
Tipy
Udělejte z úklidu malé rituály (například večerní úklid/uspávání hraček).
Poděkujte dítěti za pomoc, neberte to jako samozřejmost.
Pochvala i odměna může být demotivující (dítě činnost časem nedělá, protože by chtělo, ale jen pro pochvalu či odměnu).
Nezávoďte, naučte děti spolupracovat.
„Nech to, raději si to udělám sama.“ „Na to jsi ještě malý/á." jsou věty, které byste ze svého slovníku měly vypustit. Pokud nechcete, aby vám u něčeho dítě asistovalo, vysvětlete mu svůj postoj, například, že máte strach že si ublíží.
Když se něco nepovede, netrestejte. Zkuste spolu situaci napravit.