Pod pojmem dobrovolnictví není třeba hledat nic složitého. Jde o činnost, kterou člověk dělá pro druhého bez nároku na honorář či jinou odměnu. Neformální dobrovolnictví je staré jako lidstvo samo. Hlavní myšlenkou této činnosti je totiž dobročinnost, která je od pradávna spjata s morálkou a křesťanskými hodnotami. Příkladem je dobře známá sousedská výpomoc, která funguje od nepaměti. Formální dobrovolnictví je oproti tomu spjato s neziskovými organizacemi, které mají na starost péči o dobrovolníky, jejich koordinaci a vzdělávání.
Být formálním dobrovolníkem není zase až tak jednoduché. Z tohoto důvodu se zastřešující organizace věnují přípravě a vzdělávání dobrovolníků. To, co na opravdu zapáleného dobrovolníka může čekat je tzv. syndrom vyhoření, kterému je však možné předejít. Jde o typ stresu, který může vést k psychickému a fyzickému vyčerpání. Ohroženi jsou zejména ti, kteří mají přehnaná a nereálná očekávání. Objevit se pak u nich mohou pocity neschopnosti, méněcennosti a nechuť v dobrovolnické činnosti pokračovat. Aby se předešlo syndromu vyhoření, je třeba, aby se v zařízení konala pravidelná supervize, kde jsou všechny okolnosti dobrovolnické činnosti probírány, a to včetně úspěchů, neúspěchů a očekávání.
Co se však skrývá za touhou člověka být dobrovolníkem? Důvodů může být mnoho, ale mezi ty nejčastější patří potřeba pomáhat druhým, touha změnit svět, pocit být prospěšný, ale také touha po uznání. Pro někoho může být dokonce dobrovolnictví i jakousi formou aktivního odpočinku. Pro studenty je dobrovolnická činnost profesní zkušeností, díky které si mohou otestovat svá očekávání a představy v terénu, většinou se jedná o vysokoškolské studenty sociálně či humanitárně zaměřených oborů. Jde o činnost, která může přinést nové dovednosti, kontakty a zkušenosti. Někteří dobrovolníci tuto činnost vykonávají z náboženského přesvědčení, protože pomoc druhému mají zakotvenou ve svých morálních zásadách. Podle odborníků však nelze označit za motivaci jeden konkrétní důvod, ale spíše jde vždy o kombinaci několika pohnutek, proč se člověk rozhodne dobrovolnické činnosti věnovat.
Pokud toužíte po tom, stát se dobrovolníkem, uděláte nejlépe, obrátíte-li se na některou neziskovou organizaci, která s dobrovolníky spolupracuje.
A pokud se na dobrovolnictví necítíte, zkuste třeba jen v této nelehké době nabídnout sousedovi či sousedce v seniorském věku zprostředkování nákupu. Zahřeje to u srdce nejen je, ale také vás. A právě o tom dobrovolnictví je.
Zdroj fotografií v tomto článku: Shutterstock.com