Sendvičová generace to nemá lehké. Nepatříte k ní také vy?

Sendvičová generace to nemá lehké. Nepatříte k ní také vy?

Staráte se o své děti, ale i stárnoucí rodiče a do toho chodíte do práce? Tak to k této generaci také patříte. Nezdá se vám někdy, že na vás život nakládá víc, než zvládnete?

Proč zrovna sendvič?

Tento pojem se začal používat v USA zhruba v posledních dvaceti letech. Odráží tak demografické změny ve společnosti. A proč zrovna sendvič? Děti a stárnoucí rodiče představují plátky chleba a mezi nimi se těsná dejme tomu třeba šunka s trochou majonézy – a tato vrstva drží vše pohromadě. Jinak by se sendvič rozpadl na jednotlivé kousky...

 

Uprostřed je největší tlak

Problémy sendvičové generace jsou dány tím, jak funguje naše současná společnost. Na jednu stranu se prodlužuje délka života, na druhou stranu mají ženy děti v pozdějším věku. Proto se stane, že v jednom okamžiku se tito lidé starají o malé děti, stárnoucí rodiče, mnohdy dvě domácnosti a ještě chodí do práce. Dlouhodobě zvládat takovéto tempo je nemožné. Dříve či později se vyčerpání odrazí v některé z těchto sfér:

  • zdravotní problémy (nejčastěji bolesti zad, hlavy, nespavost, vysoký krevní tlak apod.)
  • psychické problémy, pocity vyhoření (deprese, úzkosti)
  • partnerské neshody
  • společenské vyloučení (často dochází k opuštění zaměstnání, kroužků i osobních zálib)

Nezbývá čas

Výše zmiňované problémy vznikají především z toho důvodu, že pečující člověk nemá absolutně žádný čas sám pro sebe. Z práce domů, péče o děti, rodiče... už není, kam vtěsnat své koníčky, kamarády, mnohdy ani pořádný odpočinek. Dostavuje se pocit odtržení od svého života. K negativnímu pocitu také vede finanční situace takových rodin. Péče bere člověku možnost kariérního růstu, mnohdy dochází k odmítnutí lepšího zaměstnání, povýšení, protože se s ním pojí větší časová náročnost a to si pečující nemůže dovolit. Protože, kdo by ho zastoupil? Takové situace mnohdy končí i podáním výpovědi. Nemluvě o tom, že péče o děti a rodiče se tak nějak automaticky předpokládá a málo kdy je za ni člověk odměněn, třeba jen projevem díků a uznání.

 

Týká se to především žen

Uvěznění v sendvičové generaci se týká především žen, výzkumy ukazují, že v našich končinách je to až v 80 % právě žena, kdo se stará. Obecně se totiž očekává, že role pečovatelky je ženám jaksi bližší, nemluvě o tradičních genderových rolích, kdy muž se stará o ekonomické zabezpečení rodiny, protože vydělává více a na ženě je všechno ostatní. I když i ona sama chodí do zaměstnání, doma se očekává, že přebere roli služebné. Věkové rozmezí pečujících žen je široké, od 30 do 60 let. Často se stává, že se pečující stará o svá vnoučata a přitom o nemocného partnera. Situace je totožná.

Je důležité umět si říct o pomoc

Starat se o někoho je velmi náročné, vždy to vyžaduje od jedince i celé rodiny určité omezení. Pro pečujícího je důležité, aby ho občas někdo vystřídal – aby si mohl odpočinout a věnovat se tomu, čemu opravdu chce. Z toho důvodu je hlavní umět si říct o pomoc. Požádat lze širší rodinu, ale existují i terénní a odlehčovací sociální služby. Ženy mnohdy pociťují stud, že situaci nezvládají, když požádají o pomoc, či využijí některé ze služeb. Často po těchto možnostech ani nepátrají, dokud lidově řečeno nepadají na ústa. Uklidňují se tím, že většina jejich kolegyň a kamarádek to má podobně. Utěšují se tím, že by mohlo být hůř, že alespoň děti jsou zdravé a ten zbytek nějak zvládnou... Je ale potřeba si uvědomit, abychom se zvládli o někoho starat, musíme být sami v pořádku – po fyzické i psychické stránce. Pro začátek můžete zkusit třeba přírodní antidepresiva pro duševní rovnováhu.

 

 

 

Témata článku:

Nejčtenější

Mohlo by vás zajímat

instagram-svg c17d5218-e2fc-42ea-819e-539ea2e6c70d-svg Capa 1