Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním. Více se dočtete zde

Řeč těla: Komunikace na jiné vlně

Publikováno: 5.7.2020
Řeč těla: Komunikace na jiné vlně

Markéta Palatin

Redaktorka

Více o autorovi

Je zajímavé, že jako lidé se v komunikaci zaměřujeme zejména na slova. Rádi posloucháme ta, která nám lahodí a ta druhá se snažíme „neslyšet“. Přesto však někdy cítíme, že s těmi „slovy“ něco není v pořádku. Možná je to tím, že naše intuitivní část vnímá spolu se slovy úplně jinou komunikaci – řeč těla.

Řeč těla – co všechno o sobě nevědomky řekneme?

Zkuste si někdy zahrát hru, při které nesmíte mluvit. Co využijete jako nástroj komunikace? Začnete pravděpodobně gestikulovat rukama, využívat možností mimiky obličeje a postupem času zapojíte trup, dech, tváře, oči, nohy… Nakonec se přistihnete, že při vyjadřování zapojujete víc svalů než v posilovně. Vězte, že přesně to se však děje i v případě, pokud s někým hovoříte ve slovech. Naše tělo však není až tak diplomatické, jako naše mysl, a tak se může stát, že o sobě řeknete víc, než chcete. Třeba i pravdu…

Vyhrává ten, kdo se umí dívat a naslouchat

Není náhodou, že úspěšní lidé umějí naslouchat a dívat se. Často vnímají nejen slova, ale také to, jak jsou řečena, jak druhý stojí, jak drží ruce, kam se dívá nebo jakým způsobem dýchá. Někteří to dělají nevědomky, jiní navštěvují různé semináře, kde se principy řeči těla vyučují. Samozřejmě neexistuje jednotný návod, jak řeč těla „číst“. Existuje však řada symbolů, které naznačují skutečný stav věcí, a to navzdory faktu, že daný jedinec se snaží vše kontrolovat.

Řeč těla: Nepodceňte pohyby očí

Mezi nejhůř ovládanou část těla patří oči. Reagují totiž přímo na podněty našich myšlenek. A to i těch, které se často ještě nebo vůbec nedostanou do slov. Je to tak rychlé, že je to víceméně nevědomé. Pokud budete pozorovat i jen ty, možná se dozvíte to, zda vám vypravěč říká pravdu nebo lže. Co jednotlivé směry pohledu očí ve většině případů znamenají?

  • Pohled vlevo nahoru – člověk se snaží vzpomenout si
  • Pohled vpravo nahoru – představy budoucnosti (tvorba plánů, kreativita). Pokud otázka směřovala do minulosti, pak se jedinec snaží pravdu „upravit“ anebo si vymýšlí.
  • Pohled vlevo dolů – emoční vzpomínky
  • Pohled vpravo dolů – emoční představy

TIP: Pokud se díváte k zemi, ocitáte se v emoční rovině, pohled k nebi vás naopak staví do hladiny analytické/mentální. První pomoc, když vás ovládnou silné emoce je tedy poslat své oči vědomě vzhůru. Dovolí vám to tzv. získat nadhled. Při pohledu vodorovně se zemí jste v přítomnosti a sledujete skutečně to, co se vám děje „před očima“.

Řeč těla a gesta – nebojte se jich

Pokud si představujete, že „správná“ komunikace je roboticky monotónní, pak se pletete. Jsme živí tvorové a řeč těla k nám přirozeně patří (stejně jako ke zvířatům – sledujte někdy námluvy). Jde spíše o intenzitu. Na obchodním jednání zpravidla používáme gest méně a kontrolujeme se, s přáteli se pak klidně rozšoupneme. Princip se však nemění. Jaká jsou nejznámější gesta a jak řeč těla v tomto případě číst?

  • Zkřížené ruce nebo nohy – obranná pozice
  • Hraní si s vlasy, s něčím na stole – nesouhlas, nervozita nebo znuděnost
  • Ruce na ústech, na bradě – neochota sdělit vlastní názor, případně nesouhlas
  • Zvednuté obočí – nedostatek respektu
  • Stisk ruky – bolestivý (touha po nadvládě), „leklá ryba“ (nezájem, strach, submisivita)
  • Chytání se zezadu za krk – nuda, nezájem
  • Ruce přeložené přes sebe – snaha se kontrolovat

Zablokovaná záda nejsou náhoda

Mnoho lidí kontroluje svá gesta, směr pohledu očí i tón hlasu. Zapomíná však na to, že zprávou je i samotný postoj těla. Málokdo má zádové svaly v takové kondici, aby chodil skutečně s lehkostí tanečníka, to, kam jeho tělo „uhýbá“ pak ukazuje na oblasti, které ho trápí (ostatně psychosomatika s tímto náhledem má bohaté zkušenosti). Vyhrbená záda, vyvalené břicho, případně předsunutá brada nebo nos nahoru o nás tak mnohé vypovídá. A vyniknou právě při chůzi. Postoj páteře totiž vychází už od chodidel. To, jak našlapujeme, jdeme životem, co u toho „neseme“… Pokud těžce (důvody mohou být různé), i naše bedra dostanou pořádnou dávku nárazu a začnou bolet, my uhýbat a kroutit se.

Čeho si ještě všimnout? Chůze. Například, jak druhý jde prostorem. Je ho plno navzdory vzrůstu? „Tančí“? Jde zhroucený? Jde v pozici „Ramba“? Naráží do věcí anebo prostorem umí přirozeně „proplout“? To vše ukazuje i vnitřní nastavení, které následně koordinuje pohyby. To lze jen těžko ošálit. Autenticita právě zde proniká na povrch.

Postoj těla ukazuje, jak myslíme

A co víc, uvědomili jste si, že určitý postoj těla ovlivňuje činnost mozku? Vždyť hlava sedí na páteři. A pokud ta není rovná, ani mozek v naší hlavě zde lehce nepluje, ale je „natlačen“ ke straně. Tím pokřivujeme i jeho funkčnost. První, co bychom tedy měli udělat je, zaposlouchat se, co říká tělo nám samotným a třeba se vydat na objevnou cestu k sobě.

Zdroj fotografií v tomto článku: Shutterstock.com

Štítky článku

 

Nemáte ještě svůj účet?

Zaregistrujte se a získáte u nás zcela zdarma řadu výhod :)