Mají rodiče vliv na naše budoucí partnerské vztahy?

Vztahové vzorce

Každý z nás si přeje najít milujícího partnera. Někdy si ale nevybíráme jen my sami, ale pomáhá nám naše nevědomí, tedy spíš naše nejranější zážitky. Není tak třeba zdůrazňovat, že vliv rodiny na dítě je naprosto zásadní. Z primární rodiny si neseme nejen pohled na život a na společnost, ale i na to, jak má vypadat naše partnerského soužití. Od otce a od matky přebíráme základní vztahové vzorce, a to samé dělá i náš partner. Zcela logicky se každý z partnerů snaží aplikovat do své nové rodiny pravidla té původní, ve které vyrůstal.

Hlava rodiny

Z rodiny si přebíráme také to, kdo je „hlavou rodiny“, což je pro partnerský vztah naprosto zásadní. Souvisí to však také s očekáváním, která si do vztahu neseme. Pokud byl muž vychováván v rodině, kde měl otec vždy poslední slovo a co řekl, bylo „svaté“, těžko bude takový muž vycházet se ženou, která byla zvyklá na to, že v rodině vždy rozhodovali oba společně. Na druhou stranu žena, která byla zvyklá celý život poslouchat a nediskutovat, si bude pravděpodobně vybírat dominantního partnera. Taková žena očekává, že bude i nadále submisivní. Pokud se partneři chtějí vyhnout tomuto základnímu partnerskému konfliktu, nejlepší radou je, pozorovat soužití budoucího tchána a tchyně, která nám může podat obrázek o tom, jak to za pár let u nás doma může fungovat.

Rodinná atmosféra

Navštívíte-li rodinu potencionálního partnera a budete cítit pohodu, uvolněnou a přátelskou náladu, pravděpodobně se jí dočkáte i ve vaší rodině. Pokud je v rodině kladen důraz na otevřenost, toleranci a potřebu komunikace, budou se děti vyrůstající v rakové rodině snažit podobnou atmosféru nastolit i ve své nové rodině. Tam, kde panují obavy vyjádřit svůj názor, řada témat je v rodině tabu a chybí vzájemná blízkost, počítejte se stejnými problémy i v rodině nové.

Někdy hledáme opak

Aby to ale nebylo tak jednoduché, což ostatně vztahy nikdy nejsou, mohou si partneři nevědomě hledat pravý opak. Tedy partnera, který se rodiči opačného pohlaví nepodobá ani náhodou. Typické je to u těch, v jejichž rodině bylo časté násilí, alkoholismus či nevěra.

Co s tím?

Prvním krokem k tomu, nenechat si život řídit někým jiným, je zastavit se a uvědomit si, zda ten život, který žijeme je náš, nebo našich rodičů. Reagujeme stejně jako kdysi reagovala naše matka/otec? Očekáváme od partnera to samé, co bychom očekávali od své matky/otce? Pokud ano, patrně máme problém. Jde ale o nevědomé vzorce, za které vlastně nemůžeme. Někdy tak stačí pouhé uvědomění si toho, co děláme špatně a snažit se tomu vyvarovat, jindy s odstraněním nechtěných vzorců pomůže psycholog či terapeut. Záleží tak jen na nás, čí život vlastně budeme žít.

Zdroj fotografií v tomto článku: Shutterstock.com