Když nám práce víc bere, než dává

Práce snů nebo jen nutné zlo?

Pracovní uplatnění je v životě člověka naprosto zásadní. Odvíjí se od něj pocit životní spokojenosti a naplnění. Pokud je práce pro člověka koníčkem, má vyhráno. Pro drtivou většinu lidí je však pojem „práce snů“ jen pouhou frází. Ve svém zaměstnání vidí jen zdroj obživy a nutné zlo, které vede k frustraci pramenící z pocitů vnitřní nespokojenosti a životního nenaplnění. Nutno ale dodat, že i taková práce snů má svá úskalí. Lidé v ní většinou tráví mnohem víc času, než by měli či museli, a to nejen na úkor svého zdraví, ale i soukromého života. Ona i láska k práci by totiž měla mít své hranice.

Závislost na práci

Workoholismus, závislost na práci, umí život pořádně zkomplikovat. Negativní psychické a fyzické projevy na sebe většinou nenechávají dlouho čekat. Příznaky toho, že tělo začíná bít na poplach, mohou být různé. Nejčastěji se objevují bolesti hlavy, žaludeční vředy, impotence, chronická únava, nespavost, podrážděnost, deprese a úzkosti. Závislost na práci je také často doprovázena závislostmi na návykových látkách, jejichž cílem je v případě potřeby nabudit organismus k výkonu. Nejčastěji tak člověk sahá po kofeinu a energetických nápojích. Alkohol pak poskytuje krátkodobou úlevu v podobě uvolnění, ale z dlouhodobého hlediska nic neřeší, ba naopak, problémy se jen zhoršují.

Závislost jako každá jiná

Podle statistik se závislost na práci týká především mužů. Na extrémní pracovní nasazení obvykle upozorní partner/partnerka či rodina. Workoholik si většinou, stejně jako u závislosti na drogách, problému nevšimne nebo ho bagatelizuje. Diagnóza workoholismu má stejné principy léčby jako jiné druhy závislosti. V první řadě jde o to, že skoncovat se závislostí musí chtít ten, koho se týká, a to zejména kvůli sobě samému. Apely na zdraví, děti či rodinu, většinou nefungují. Pokud se workoholik rozhodne svůj problém řešit, je třeba dodržovat určitá režimová opatření. V případě, že se i přes veškerou snahu nedaří v práci brzdit, je třeba se obrátit na odborníka. Pomoci může psycholog, psychiatr či psychoterapeut specializující se na léčbu závislostí.

Když jde o zdraví

Extrémní pracovní nasazení může člověka velmi snadno dovést až k naprostému psychickému a fyzickému vyčerpání, na jehož konci čeká kolaps organismu. Dodržováním některých preventivních opatření si můžete zachránit zdraví. Která to jsou?

1. Dodržujte stanovenou pracovní dobu.
2. Doma nepracujte.
3. Dodržujte čas odpočinku. Nepracujte večer, o víkendech a o dovolené.
4. Myslete a mluvte také o něčem jiném než o práci. Na světě je spousta dalších zajímavých věcí.
5. Potkávejte se s rodinou a přáteli.
6. Pečujte o své fyzické a psychické zdraví.
7. Věnujte se svým koníčkům, zájmům a všemu, na co jste díky práci dosud neměli čas.
8. Myslete pozitivně!

Jak poznat, že je čas jít dál?

Někdy však mohou nastat situace, kdy člověk, byť by stokrát chtěl, nemůže pracovní tempo zpomalit. V takovém případě zbývá mnohdy jen jediné. Zamyslet se nad tím, jestli právě tohle není ta správná doba ke změně. Zdraví má člověk jen jedno a ani práce snů mu za něj nestojí.

Zdroj fotografií v tomto článku: Shutterstock.com