Když matka válčí s dcerou

Především je třeba připravit se na to, že dívčí válka bude v rodině trvat zřejmě déle, než tomu bývalo v minulých generacích. Doba dospívání a osamostatňování, která před lety začínala kolem 13. roku a končila tak v 18, 19 letech, dnes trvá klidně do 25 let. Záleží na tom, kdy dcera opustí domov a začne bydlet sama. Udržet po tak dlouhou dobu bezkonfliktní vztah, zvlášť když do sporů vstupuje na obou stranách kolísání hormonálních hladin, je opravdu velkým uměním. Možná se vám k tomu bude hodit několik rad psychologů.

Respekt na obou stranách

V naší společnosti se dnes naprosto ztrácí úcta ke starším a zkušenějším lidem. Určitě je dobré tuto věc ve svých dětech posilovat. To se ale nepovede, pokud budete při hádkách s dcerou křičet, že vy jste matka, a proto vás ona musí poslouchat. Kdo chce sám mít respekt, měl by respektovat také toho druhého, samozřejmě bez velkých extrémů, protože tolerance má své hranice. Každý, jak rodič, tak dítě, má nárok na své názory a pocity. Neměly by být zesměšňovány, ani naopak vyvyšovány nad druhé. V té chvíli se dá – s respektem – o každé věci diskutovat a hledat řešení.

Mějte se ráda taková, jaká jste

Jedním slovem se tohle dá nazvat sebepřijetím. Pokud ve vás má mít dcera správný vzor vyrovnané, pohodové ženy, kterou i během pubertálního vzdoru potřebuje mít nablízku, měla by z vás cítit, že se máte ráda, že znáte svou hodnotu a žijete život jedinečné bytosti. Neshazujte se a neponižujte sama sebe, obzvlášť ne před dcerou. Když budete znát svou hodnotu, snadno dokážete vnímat i cenu své dcery. Nebudete mít potřebu ji ponižovat a odsuzovat, abyste svou domněle nízkou hodnotu ve vztahu posílila. Budete jí příkladem sebevědomé ženy.

Posilujte svou vděčnost

To, co vás často vrhá do špatné nálady a z ní plynoucích konfliktů, je nespokojenost se sebou a se svým životem. Jak tomuto čelit? Posilte svou vděčnost, radí psychologové. Jde to třeba tak, že si každý večer napíšete, co se vám podařilo, co bylo hezkého a za co můžete být vděčná. A klidně si tuhle bilanci vytvořte i zpětně za celý život. Pak si zápisky o tom krásném, co jste prožila, čtěte kdykoliv, když vám bude ouvej. Dceři to také doporučte, dospívající padají do špatných nálad možná i častěji než my.

Řekněte, jak se cítíte

Nemusíte být 24 hodin denně dokonalá chápající matka ve skvělé kondici. Dovolte si upřímně říct, že prostě máte dost. A když upřímnost nastolíte, nebudete mít vy ani dcera problém nejen formulovat své pocity, ale ani uznat, že mizernou náladu má ta druhá. Klidně nahlas řekněte: nejradši bych teď někam zalezla a vůbec se neviděla. Když se to od vás dcera naučí, při mnohých konfliktech se takto vzduch rychle pročistí. Budete obě vědět, na čem právě s tou druhou jste a nebudete spor brát jako své selhání.