Hlavně tam (ne)být včas!

Hlavně tam (ne)být včas!

Určitě znáte ve svém okolí někoho, kdo chodí vždy a všude pozdě. A nejspíš znáte také někoho, kdo chodí na schůzky zásadně s desetiminutovým předstihem. Pokud patříte do první skupiny, možná vás napadlo, že byste se rádi nedochvilnosti zbavili. Nejdříve je ale třeba vědět, co za nedochvilností, se kterou se možná marně snažíte bojovat, stojí.

Tzv. klam plánování

Vědci pátrali po tom, co neschopnost být dochvilný ovlivňuje. Jedním z faktorů, díky kterým nikdy nepřijdete včas, je tzv. klam plánování. Podle psychologů jde o to, že člověk není schopen odhadnout, jak dlouho mu bude konkrétní věc trvat. Většinou tak časovou náročnost podceňuje. Nedokáže správně odhadnout, jak dlouho mu bude trvat např. ranní hygiena či cesta do práce. Důsledkem toho je, že člověk trpící klamem plánování, přijde většinou pozdě, i když se opravdu snažil přijít včas.

Řešíte víc věcí najednou?

I když multitasking na první pohled vypadá jako super schopnost, není tomu tak. Většina opozdilců jsou právě oběťmi multitaskingu, tedy dělání víc věcí najednou. Multitasking si mohli mnozí z nás vyzkoušet během distanční výuky dětí a homeoffice. Odpovídat na maily, vyřizovat telefony, do toho psát s dětmi úkoly a připravovat večeři. Pokud byste v takové situaci měli někam dorazit včas, je velká pravděpodobnost, že by se vám to nepodařilo.

Možná vnímáte čas jinak

Pro opozdilce máme jednu pozitivní zprávu. Podle některých výzkumů za svoji nedochvilnost vlastně nemohou. Na vině je totiž odlišné vnímáním času, které souvisí s odsouváním úkolů na později.

Nedochvilnost a osobnost

Není žádným překvapením, že nedochvilnost je spojována s konkrétními povahovými vlastnostmi. Opozdilci jsou spíše optimisté a pohodáři. Většinou bývají pozitivně naladěni a jen tak něco je nerozhodí. Vždyť přece přijít pozdě není žádná tragédie a občas se to stane každému. Co na tom, že u nich je nedochvilnost pravidlem. Nic si z toho nedělají a nad případnými výtkami jen mávnou rukou. Je-li takovým opozdilcem váš šéf, máte tak trochu vyhráno, protože případné pozdní příchody vám bude nejspíš tolerovat.

Opozdilci žijí déle

Nedochvilnost má vliv nejen na naši osobnost, ale také na naše zdraví. Stres z toho, že opozdilec někam dorazí pozdě, se ho opravdu netýká. A protože stres, jak je známo, je jedním z rizikových faktorů vzniku a rozvoje kardiovaskulárních onemocnění, nedochvilný člověk je jimi ohrožen mnohem méně než ten, kdo se neustále stresuje. I když se opozdilci, zejména mezi kolegy, netěší příliš velké oblibě, jak je vidět, být opozdilcem má také svoje výhody. I když na známém přísloví „kdo pozdě chodí, sám sobě škodí“, určitě něco bude.

Zdroj fotografií v tomto článku: Shutterstock.com

Témata článku:

instagram-svg c17d5218-e2fc-42ea-819e-539ea2e6c70d-svg Capa 1