Znáte zvyky a tradice Velikonočních svátků?

Velikonoce jsou největším křesťanským svátkem, se kterým se pojí mnohé zvyky a tradice. Jsou spojeny s oslavou jara a probuzením přírody po zimě. Dnes bohužel na původní význam Velikonoc často zapomínáme a tyhle jarní svátky jsou často jen komerčním prvkem a nákupem dekorací, kterých je plno na každém kroku. Podívejme se proto na Velikonoce okem našich předků a pojďme objevit jejich kouzlo.

Původ Velikonočních svátků

Pokud se na Velikonoce budeme dívat z pohledu křesťanství, jedná se o svátky oslavující poslední dny Ježíše Krista na zemi, jeho ukřižování a následné zmrtvýchvstání. Mluvíme o pašíjovém týdnu či triduu. Pašije jsou tradiční biblická vyprávění o utrpení Ježíše Krista. Ke každému dni Velikonočního týdne patří určité zvyky, které jsou svou symbolikou spojeny se životem Ježíše. Týden začíná Květnou nedělí, následuje Modré pondělí, Šedivé úterý, Škaredá středa, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota, Boží hod velikonoční a Velikonoční pondělí, které též někdy nazýváme Červené pondělí. Triduum je pak období mezi Zeleným čtvrtkem do sobotní bohoslužby. Velikonoce ale slavili jako pohanský svátek hojnosti a jara také starověcí Germáni a Slované. Přáli si bohatou úrodu, hojnost a zdraví. Velikonoce jsou svátkem pohyblivým a je ustanoveno, že Boží hod velikonoční připadá na první neděli po prvním jarním úplňku po rovnodennosti, letošní rok tedy 17. dubna.

Řehtačky a klapačky

Zvuk řehtaček a klapaček měl nahrazovat zvony, které na Zelený čtvrtek ,,odlétají do Říma‘‘ a rozezní se opět až na Bílou sobotu. Také symbolizují vyhánění Jidáše Iškariotského, který Ježíše Krista zradil. Chlapci s dřevěnými řehtačkami chodili po vsi a na Velký pátek také mohli získat drobnou koledu.

Barvení vajec

Symbol vejce je spojován s početím nového života, plodností, ale také úrodou. Zvyk jejich barvení můžeme pozorovat již ve starověkém Egyptě, kde se vejce barvila červenou barvou a následně se tradice rozšiřovala do dalších zemí. Dnes používaný název kraslice se u nás objevuje od 19. století. Způsobů, jak vajíčka zdobit, je mnoho a obdobně, jako se liší lidové kroje v různých oblastech, tak se různí i techniky a vzory malby. Pokud si chceme nazdobená vajíčka ponechat jako dekoraci, je potřeba je nejprve vyfouknout. Zdobit ale lze i vejce vařená, která můžeme následně darovat koledníkům nebo z nich připravit velikonoční salát. Barvy dnes již snadno koupíme v obchodě nebo můžeme zvolit tradiční barvení například cibulovými slupkami. Následně jsou vajíčka nejčastěji zdobena voskem, který se po roztavení nanáší krátkými tahy na nabarvené vejce. Na trzích se také můžeme setkat s kraslicemi, které v sobě mají vyvrtané drobné ornamenty, za kterými však stojí již léta praxe jejich tvůrců.

Pletení pomlázek a koleda

Vlastnoručně si uplést pomlázku dnes umí již jen málokterý muž a většina si ji před koledou spíše koupí. Tradičně se však pletla z vrbového proutí, které si chlapci a muži pečlivě vybírali, protože větvičky musí být dostatečně pevné, ale zároveň pružné. Technik pletení je velké množství a liší se nejen počtem proutků, ale i způsobem zakončení a rukojetí. Koleduje se na Velikonoční pondělí, kdy koledníci chodí od domu k domu a pomlázkou šlehají ženy a dívky v domácnosti, přičemž recitují velikonoční básničky nebo zpívají. Nemělo by se však jednat o žádné násilí. Naopak lehké pošlehání má ženám přinést, zdraví, sílu a svěžest vrbových proutků. Ženy jim za to nabídnou koledu v podobě kraslic, sladkostí a případně kořalky. Na pomlázku poté uváží pentli, jejíž barva měla symbolizovat vztah ženy k muži, který k ní na koledu přišel. Ke koledě v některých místech patří i polévání vodou. Tento rituál omlazení se pak praktikoval i v obrácených rolích. Úterní ráno ženy polévaly studenou vodou muže, aby byli silní a těšili se pevnému zdraví po zbytek roku.

Velikonoční setí a hledání pokladů

Dalším z hezkých velikonočních zvyků je setí obilí. To má přinést úrodu a hojnost v průběhu celého roku. Set na sázení si dnes můžeme koupit v obchodě a poslouží nám i jako velikonoční dekorace. O poznání tajemnější zvyk se váže s Velkým pátkem, dnem ukřižování Ježíše Krista. Tento den je dnem půstu a je spojován s prostupováním nadpřirozených sil do našeho světa. Podle pověstí se otevíraly jeskyně, ve kterých bylo možné nalézt zlato. Jak již ve své básni Poklad psal Karel Jaromír Erben, pozlátkem se není dobré nechat zmámit.

Zdroj fotografií v tomto článku: Shutterstock.com

Zdroje:

https://radimejak.cz/velikonoce-zvyky-a-tradice/

https://radimejak.cz/velikonoce-pasijovy-tyden/

http://www.milujivelikonoce.cz/cs/temata/show/zvyky/121-velikonocni-zvyky-a-tradice/

https://prozeny.blesk.cz/velikonocni-zvyky-tradice

https://living.iprima.cz/bydleni-ostatni-velikonoce-tradice-zvyky-jak-slavit-dnes

https://www.ceskevelikonoce.cz/svaty-tyden/

https://www.prozeny.cz/clanek/velikonoce-zvyky-tradice-70894

https://cs.wikipedia.org/wiki/Velikonoce

https://edu.ceskatelevize.cz/kolekce/velikonocni-zvyky-a-tradice